Když máte odpadky, tak je prostě spálíte, říká otec pálení nosorožčích rohů Richard Leakey

25. září 2017

Richard Leakey byl dlouholetým šéfem Keňské služby pro ochranu divočiny, zasloužil se o dramatické snížení počtu pytláků v této africké zemi a jako první veřejné spálil zásoby sloních klů a nosorožčích rohů. Dnes se věnuje ochraně zvířat jako zakladatel organizace WildLifeDirect. Tento týden přijel do Česka, aby se účastnil spálení nosorožčích rohů v ZOO ve Dvoře Králové.

„V roce 1989 jsem se stal šéfem služby pro ochranu divočiny a zjistil, že máme skladem velké množství nosorožčích rohů a sloních klů,“ vzpomněl v Magazínu Leonardo Richard Leakey, také úspěšný paleoantropolog.

Bezpečnostní opatření, která chránila tyto tehdy cenné materiály byla relativně drahá. „Nikdy jsme neuvažovali o prodeji tohoto odpadu. Já tomu říkám odpad. A podle mého názoru, když máte odpadky, tak je prostě spálíte.“

Takový krok v té době rozhodně nebyl obecně běžnou praxí, uznal antropolog. „Tehdy bylo tolik pytláků. Ztráceli jsme hrozně moc nosorožců a slonů každý týden. Říkal jsem si, že lidé vůbec netuší, že tato zvířata budou vyhubena velmi brzy, pokud něco neuděláme.“

„Stejně tyto rohy spálíme, ale měli bychom to udělat veřejně a udělat z toho politické prohlášení,“ vysvětlil své pohnutky Leakey.

Tento nápad zaujal keňského prezidenta. „Myslel si sice, že to je trochu hazard, ale byl ochotný to zkusit za podmínky, že veškerou odpovědnost a vinu převezmu já.... Pro slony toto první pálení v roce 1989 zafungovalo perfektně. Slonovina tehdy měla jednoznačně prioritu, a cena slonoviny potom výrazně klesla.“

Berte zajatce, zněl Leakeyho rozkaz

Později začal Leakyho tým aktivněji chránit nosorožce a budovat jim chráněná území. Součástí tohoto plánu bylo i zformování antipytlácké jednotky, která byla velmi dobře vybavena a měla právo na místě pytláka zastřelit.


„Pytláci, kteří přes deset let decimovali stavy slonů a nosorožců, měli vojenský výcvik a přístup k moderním zbraním, zatímco strážci na chráněných územích měli zbraně z 1. světové války. To vyústilo v situaci, kdy až 70 strážců ročně bylo v práci zastřeleno pytláky, a jim se naopak nikdy nepodařilo pytláka chytit nebo zabít.“

Leakey se opět obrátil na keňského prezidenta s povolením založit vycvičenou, malou vojenskou skupinu, která by byla schopna opětovat útok. „Pak se najednou po prvních střetech s pytláky ukázalo, že si dokážeme poradit.“

„Měli jsme najednou letadla a helikoptéry, a tak doslova po pár měsících pytlačení v národních parcích skutečně přestalo. Pytláci věděli, že jim najednou hrozí velké riziko, navíc moje rozkazy zněly berte zajatce, abychom se dozvěděli, proč pytláci loví a odkud jsou.“

Prodejem se stáváte spoluviníkem, tvrdí paleoantropolog

Nebylo by skutečně rozumnější rohovinu prodávat, a utržené peníze investovat do boje s pytláky a s černým trhem? „A měly by se mafii zabavené drogy prodávat za nižší cenu, aby byly peníze na boj s mafií? Takhle to prostě nefunguje,“ reagoval Leakey.

Leakey odmítá také argument, že stejně jsou určité druhy odsouzeny k vyhynutí, takže naše úsilí jde proti přirozenému trendu. „Je sice pravděpodobné, že některé druhy vymřou a rozhodně jich uvidíme víc, kvůli globální změně klimatu.“


„Musíme jasně ukázat, že drogy jsou součástí zločineckých syndikátů. A stejně tak prodejem nosorožčích rohů se lidé stávají spoluviníky a umožňují zachovat tento obchod.“

„Ale je přirozené, že nějaký druh člověk vyhubí jen kvůli penězům? Mně to tak úplně nepřipadá. Je to chamtivé, ne přirozené,“ tvrdí ochránce přírody.

Podle něj globální změnu klimatu neovlivníme, ale toto ovlivnit můžeme. „Chamtiví lidé, kvůli kterým může nosorožec vyhynout, jsou prostě jen zločinci, to nemá žádné morální ospravedlnění.“

„A individuální farmáři, kteří dostali povolení prodávat rohovinu, jsou jen sobečtí a omezení. Zbytek Afriky musí být proto velmi kritický a snažit se tlačit na vládu a voliče, aby toto zastavili,“ shrnul Richard Leakey.

autoři: oci , Dalibor Zíta
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.