Když jsme šťastní, děláme dobrovolně ponuré a otravné věci. Nejčastěji uklízíme, zjistili vědci

25. srpen 2016
harmonie, štěstí, zdraví

Jak poznáme štěstí? Třeba tak, že začneme dobrovolně utírat prach nebo umývat nádobí. Vědci z americké Yaleovy univerzity přišli s novou zprávou. Bádání, které zkoumalo přednostně hedonismus a lidské nálady, umožnilo dvacet osm tisíc dobrovolníků.


Kde se v nás bere štěstí? Endorfiny, kterým se lidově říká hormony štěstí, jsou opioidní polypeptidy s modulační funkcí. Tyto přírodní drogy ovlivňují lidskou náladu, spánek, stres a tlumí bolest. Vylučování hormonu v mozku z hypofýzy způsobuje svalová zátěž (při sportu, sexu, porodu). Výši jeho hladiny mohou pozitivně ovlivnit některé potraviny. Nejznámějším takovým zdrojem dobré nálady je čokoláda.

Lidé zapojení do výzkumu po dobu dvaceti sedmi dní pomocí mobilní aplikace pečlivě zaznamenávali, co přes den dělali a jak se cítili. Z dat se pak dalo vysledovat, jaký vliv měla která činnost na náladu dobrovolníka. A obdobně v jaké náladě lidé dělali konkrétní věci. Po závěru studie se paradoxně ukázalo, že vstali-li lidé s dobrou náladou, s větší pravděpodobností, konkrétně o třicet procet, věnovali odpoledne úklidu než ti se špatnou náladou.

Původně se soudilo, že pokud jsou lidé psychicky v pořádku a mají na výběr, zvolí si zpravidla činnost, která jim přináší radost. Výzkum ale prokázal, že si lidé často dobrovolně vyberou naopak ponurou nebo otravnou činnost, jakou je právě úklid. Předpokádá se, že krátkodobá nespokojenost přináší člověku dlouhodobé štěstí.

„Člověk přirozeně inklinuje k udržování dobré nálady, protože při ní má spoustu energie. A tím také prostor všechno zvládnout – vyřídit potřebné věci, uklidit dům, a tak uklidit i ve svém životě,“ komentuje výsledky studie psycholožka Radana Štěpánková. Základní cesta ke štěstí podle expertů vede uspokojením individuálních potřeb, zbavením se bloků a řešením toho, co člověka dlouhodobě i krátkodobě trápí. Důležité je přitom problémy nepřecházet.