Když jsem za pandemie fotil prázdné ulice, působilo to až mysticky, vzpomíná známý fotograf Karel Cudlín
Karel Cudlín fotil dělníky i Romy v socialistickém Československu, po roce 1989 sovětskou armádu opouštějící zemi po 40 letech okupace nebo prezidenta Václava Havla. Zachytil i nedávnou pandemii. „Ze začátku to byl strach – z něčeho neznámého, strach o budoucnost, jak se budou věci dál vyvíjet. A pak přišly prázdné ulice, což bylo neuvěřitelné,“ popisuje.
Zvláštní atmosféra, nikde nikdo. A když jsme fotili La Putyku, tak to bylo zase něco jiného. Byla tam vidět obrovská snaha přežít a zachovat kulturu, což bylo i jejich heslo: Kulturu nezastavíš,“ vzpomíná fotograf.
V době pandemie chodil s fotoaparátem na krku – ať v místě bydliště, nebo jel do Prahy. „To abych se z toho úplně nezbláznil a neseděl jen doma.“
Například na pražském Staroměstském náměstí zachytil jediného člověka, viděl bohoslužbu pro zhruba osm lidí, kteří měli mezi sebou mnohametrové rozestupy.
„To působilo až mysticky. A než jsem na to místo vůbec došel, zvonily tehdy zvony… Atmosféru ale stejně úplně jen obrazem nezachytíte,“ dodává slavný fotograf Cudlín.
Proč tvrdí, že dobrá fotka je taková, která v člověku zanechá nějaký pocit, emocionální otisk? Poslechněte si v záznamu pořadu Hovory. Moderuje Petr Vizina.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
