Když je slovo silnější než čin...
V padesátých letech dvacátého století byla nalezena malá chodba z kostela při kopání hrobu směrem k farské stráni. Tehdy byl také nalezen před márnicí společný hrob zalitý vápnem a při stavbě hospodářských budov ve mlýně byl objeven další společný hrob - přímo pod hradem. I to už se můžete dočíst přímo na místě, které dnes s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AVČR navštívíme. Nese vznešený název - Sion.
Sion je svým způsobem šťastné místo. Ví se o něm. Dočkalo se archeologického výzkumu. Každý rok ožívá v učebnicích dějepisu, v odborných knížkách i románech a vynechat nesmíme ani dění na stříbrném plátně, kde Sion také mnohdy, ač ve vedlejší roli, zazářil. Kupříkladu ve čtyřicátých letech natočil Vladimír Borský první československý barevný snímek Jan Roháč z Dubé v hlavní roli s Otomarem Korbelářem.
Samotný hrad už v současnosti přitom tolik štěstí nemá. I o tom už si budeme s Tomášem Durdíkem povídat, ale nejprve otevřeme knížku Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze království Českého:
"Nejdouce před Polankou se silnice, octneme se v pěkném údolí mezi živými háji a stinnou cestou pod zeleným bereme se podlé potoku, který paty Sionu kropí, až pod návrší, na němž se rozkládá ves Chlístovice. Oko naše upoutá nejdříve kostel o samotě stojící. Pod samým kostelem jest mlýn, jímž projíti musí každý, kdož chce k Sionu z této strany přijíti. Avšak velice se zklame, kdo měl viděti na Sioně památky nějaké, neboť jen cvičenému oku lze uviděti něco tam, kdež v posledních desetiletích i ty chudé památky všetečně kaženy. Dal je rozvážeti jistý ředitel panství Malešovského, a veliké množství kamene vyvezeno z valů a hradeb."
Když věda umožní cestu v čase zpět
I přes neveselá slova knihy Hrady, zámky a tvrze království Českého se dnešní Sion má čím pochlubit. Ač to bude určitě znít v první chvíli nepravděpodobně - dnes v podstatě můžeme vidět mnohem víc než bylo možné před sto lety.
Sion v dobách Jana Roháče
August Sedláček při svém pátrání vzpomíná na vznik Sionu takto:
"Hrad Sionský měl krátké trvání, asi jen desíti let aneb o něco více, ale dějiny jeho jsou nad míru bohaté. Okolí jeho, zejména ves Chlistovice s kostelem patřívaly ke statkům Pražské kapituly. Asi roku 1421, když padla Kutná Hora, dostalo se v držení kališníků, ale kdy ho nabyl zakladatel jeho Jan Roháč z Dubé a kdy Sion založil, není známo. Sice Roháč, který pocházel ze Lštěnské pošlosti pánů z Dubé a byl proto v panského stavu, v krajině zdejší již z dřívějších let znám byl. V pamětech vyskytuje se poprvé roku 1397."
Vynechat nesmíme ani to, jak vlastně Sion na svém počátku vypadal. Jak si představit sídlo legendárního vojevůdce? Čekáte-li nedobytný hrad - zklamání vás možná nemine. Kouzlo Sionu je zkrátka jinde.
Legendární bitva, která se nestala
Možná bude těžké po všech hodinách dějepisu a velkolepě popisované bitvě o Sion uvěřit, že se nám mnohaměsíční bitva smrskla po archeologickém výzkumu na nějaké tři dny...
Význam Sionu pro archeology
Ač se legendární bitva odehrála jinak, než se ještě před pár lety učilo, Sion je přesto velmi významným místem. Archeologům totiž dokázal nabídnout to, co velmi málo míst v naší zemi.
Archeologický výzkum přinesl řadu zajímavých nálezů. Mimo jiné nabídl také řadu odpovědí kolem legendární bitvy o Sion
Sion a upravená historie
Zatímco v realitě Sion existoval velmi krátce, v podstatě pouhých 11 let, legendy lety nabíraly na síle. Zcela logicky, protože případ majitele hradu - Jana Roháče z Dubé - prakticky přepsal dějiny. Své o tom vypověděl také August Sedláček:
"Císař Zikmund zvěděv o dobytí Sionu, kázal v Praze zvoniti ve všech kostelích, jakoby dobyl velikého vítězství. Dne 8. září prý předveden v okovech k císaři do Králova dvoru a tu prý nahlas volal, aby mu oči vypálili, aby se nemusel dívati na nenáviděného panovníka; potom byl s druhy veden na Staroměstskou radnici a tam útrpně tázán s takovým ukrutenstvím, až z něho střeva vyplynula. Nazejtří veden s jatými k šibenici, která nakvap vystavěna z množství dříví, jež bylo pohotově na pokrývání Týnského kostela. Byla o třech patrech. Roháč pověšen nejvýše na zlatém řetěze se zlatým páskem okolo těla, či v panské úpravě. Pod ním pověšeni Prostředek, Výšek a Zelený na červených provazech a pod nimi všichni ostatní na obyčejných provazech. Poprava ta způsobila veliké pohnutí, a dlouho potom se ještě vypravovalo, jak lidé plakali. Roháč zůstavil vdovu Elišku z Kolovrat. Měl-li dítek, není nám známo."
Šlechtici v ohrožení
Jan Roháč z Dubé se stal tou poslední kapkou, kterou šlechta rozhodně nechtěla tolerovat.
Kam od Sionu dál?
Sion najdete v zajímavé lokalitě nedaleko obce Chlístovice.
Nechme tedy sovy v Aténách v původním počtu a podívejme se na příští putování Po stopách středověkých tvrzí a hradů středních Čech...
Tentokrát v Zrcadle s premiérou 10. dubna s profesorem Tomášem Durdíkem budeme odhalovat další legendami opředené místo. Místo, které jsme nepřímo navštívili už dnes. Půjdeme totiž na Starou Dubou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
