Když evropské peníze slouží k ničení životního prostředí a porušování lidských práv

Enviromentální nevládní organizace vyslaly své pozorovatele do dolů na železnou rudu Tayan Nuur v mongolské provincii Gobi-Altaj, financovanými Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

Důl vlastní mongolská těžební společnost, která na jeho výstavbu získala téměř 55 miliónů dolarů. Vliv těžby na tamní životní prostředí popsal v našem vysílání Tim Steinweg z nizozemské organizace Somo.

„Transport rudy vytváří velké množství nebezpečného prachu. Způsobuje onemocnění zvířat i lidí, znehodnoceny jsou i pastviny. Místní pastevci uvedli, že desítky zvířat už kvůli prachu uhynuly a nová se rodí znetvořená.“

Podle Steinwega pastviny doslova umírají. „Můžete tam vidět místa, kde už neroste žádná tráva.“

Nucené přesidlování a vykonstruované žaloby

Těžba postihla nejen pastviny a zvířata, ale taky pastevce, souhlasí Plamena Georgieva z watchgdogové organizace Bankwatch.

„Problémem je přesidlování pastevců. To se odehrálo v tichosti: těžební firma prostě pastevce donutila k předání nároku na pozemky, a pak jim dala velmi malé odškodnění. Pastevci si nebyli vědomi vlastních práv a nevěděli jak reagovat.“

Ti, kteří se o svá práva přihlásili, těžební společnost zažalovala za tzv. organizované hanobení, které je v Mongolsku vážným zločinem se sazbou až 22 let vězení.

„Problém je, že na papíře projekt vypadá dobře: přinese zlepšení těžebního sektoru v Mongolsku, zvýší podnikové normy a umožní další místní rozvojové projekty,“ vysvětlila Georgieva.

Po zahájení ale vše vypadá jinak. Rozvojové projekty se začnou, ale nejsou dokončeny, místo toho přijdou negativní dopady na životní prostředí a lidská práva.

„Tady Evropská banka udělala chybu: nesleduje, co její klient dál s penězi dělá a pokud ano, nevyvozuje z toho důsledky. Nenutí klienta naplňovat své závazky a dodržet normy. Peníze věnované rozvoji pak ve skutečnosti slouží k ničení,“ shrnula stav v Mongolsku Plamena Georgieva.