Když byl Egypt obilnicí Říma

Pták roku. Archeobotanický výzkum Západní pouště. Dají se vnitřní hodiny vypnout? Četba: Pozor, Toxo!

Aktuálně: Cílem kampaně Pták roku je upozornit na palčivá témata v ochraně přírody. Prostřednictvím vybraného ptačího druhu, kterým je letos tetřev hlušec, chtějí ornitologové zdůraznit důležitost diskuse na téma dalšího směřování Národního parku Šumava. Tetřev v současnosti nachází útočiště už jen na Šumavě. Zda tady jeho populace přežijí, záleží na budoucí podobě národního parku.

Téma: Dnes nejsušší místo Sahary, Západní poušť, leží v Egyptě pár stovek kilometrů jižně od hlavního města Káhiry. Přitom ne vždy toto místo bylo tak suché. Naopak. Ještě na přelomu letopočtu tam byla půda tak úrodná, že se Egyptu přezdívalo „obilnice Říma“. Pak ale nastal úpadek a kdysi slavnou dobu připomínají už jen archeologické nálezy. Ale nejen ty. Dodnes tam žijí třeba dlouhověké datlové palmy, které zasadily ruce starých Římanů, nebo tam najdeme velmi staré keře. Ty zaujaly i české výzkumníky.

Příhody přírody: Narušení chodu vnitřních hodin není nic příjemného. Své o tom vědí lidé pracující na tři směny, cestovatelé létající napříč časovými pásmy nebo milovníci nočních sportovních přenosů. Některé organismy je ale dokáží vypnout.

Četba: V Natuře čteme z knihy prof. Jaroslava Flegra o toxoplasmě – její latentní forma prý může zabít stejné množství lidí jako malárie. Český vědec přišel s objevem, že parazit Toxoplasma gondii mění lidský mozek tak, že lidé mají opožděné reakce při řízení a mění se jim osobnost. V dnešní závěrečné části se budeme zabývat studiemi, jimiž se prof. Flégr výsledky svého výzkumu pokoušel prokázat.

Na slyšenou se v premiéře ve čtvrtek od 9 hodin těší Tamara Urválková.