Kdybychom nenačůrali do okurek, možná hrajeme dodnes ve sklepě, říká Ondřej Trojan

„Někdy z kraje osmdesátých let jsem začal se Sklepem hrát. Ale já jsem se znal s Davidem Vávrou i s Milanem Šteindlerem už z devítiletky. A pak jsme se potkávali během gymplu ve stejné hospodě Na Sibiři, která už neexistuje,“ říká Trojan.

Divadlo Sklep: před revolucí se jednalo o projev generačního hnutí, které bylo logickým pokračováním generace divadelníků 60. let, kam patřilo například brněnské Divadlo na provázku. V 90. letech přerostlo působení divadla Sklep v umělecký i kulturní fenomén.

Chodil už tehdy na besídky, ale první legendární vystoupení Sklepa na hromadě uhlí ve sklepě Davida Vávry nestihnul. „Vyhovovalo mi to způsobem života, tak i tím nevázaným obsahem,“ vzpomíná na první zhlédnuté představení tzv. sklepáků Trojan.

Ta doba neměla ty komunikační možnosti jako dneska, takže lidi se museli víc scházet. Proto vlastně fungovaly ty hospody. Ale samozřejmě lidé se scházeli všude možně a dělali různé aktivity. A my jsme ten náš nevázaný způsob života lehce maskovali tím divadlem. Ondřej Trojan

Sklepem prošla během za dobu existence nejen řada herců, ale také režisérů. Řadu z nich znají lidé ve spojení s pořadem Česká soda.

Jediná naše ambice je nemít ambice, už 45 let

„Prapůvodní nápad každého autora vychází z reálné situace nebo prožitku. Není nějaký první nápad, o čem by to mělo být, ale zachycení nějaké situace nebo fenoménu. Nebo něčeho politického. A tím, že ty situace reflektují dnešní dobu, tak baví i mladé diváky,“ odpovídá Trojan na otázku, co Sklep nabízí dnešním divákům.

„Filozofie je taková, že divadlo sklep žádnou nemá. O filozofii bych vůbec nemluvil, spíš o anarchii,“ říká Trojan k tomu, jak chápat poselství divadelních představení. Za dnes populární stand-up show Trojan divadlo Sklep vysloveně nepovažuje, ačkoli přiznává, že určitý počátek v něm možná vidět můžeme.

Co si myslí Ondřej Trojan o současné politické satiře? I to se dozvíte při poslechu celého Interview Plus.