Kdyby vir HIV přišel jen o 20 let dřív, mohl vyhubit celé lidstvo, uvažuje evoluční biolog Flegr
„Super viry, které by lidstvo ještě před 20 lety mohly vyhubit – a před 40 lety určitě vyhubit, nás dnes už nevyhubí. Věda poskočila hodně dopředu, a to, že dokážeme v řádu několika dnů vyvinout detekční soupravy, které umožňují zjistit, kdo je nakažený a kdo ne, že dokážeme v řádu měsíců udělat vakcíny, které opravdu ochrání – když už ne proti nákaze, tak proti vážnému průběhu –, tak to je obrovský pokrok,“ říká evoluční biolog Jaroslav Flegr.
„Myslím, že kritické období, kdy nás mohla vyhubit nějaká epidemie, jsme zdárně překonali – ač nevím, jak jsme si to zasloužili,“ dodává v pořadu Osobnost Plus. Podle evolučního biologa ale v klidu zůstat nemáme.
Kritické období, kdy nás mohla vyhubit nějaká epidemie, jsme zdárně překonali.
Jaroslav Flegr
„Velkým nebezpečím jsou viry se střední virulencí, patogenitou, která se (u reprodukčního čísla R) ,motá‘ někde kolem procenta. Protože to umožňuje lidem nevěřit, že jsou nebezpečné. A když se řekne, že se na to umírá jako na chřipku, tak chřipku každý zná a řekne si, že to vlastně nic neznamená,“ popisuje Flegr. Problém je ale v tom, že nový virus, jako byl i SARS-CoV-2, nakazil každého.
Čtěte také
„A i kdyby smrtnost této nemoci byla jen procento, tak dohromady jde o stovky milionů mrtvých.“
„A ještě je taková ,legrácka‘ a optický klam, že když se něco šíří, tak se na začátku zdá, že má malou smrtnost – protože rychleji přibývají nakažení než mrtví, kteří jdou až s například třicetidenním zpožděním.“
Kdyby HIV obletěl planetu dřív?
Flegr tvrdí, že přesto může přijít hodně nebezpečný vir, který lidstvo vyhubí.
„Může mít totiž dlouhou dobu latence – my se nakazíme a rok nebo dva, stejně jako u AIDS, to nevíme a přesto nemoc dál šíříme. Toto je to největší nebezpečí, který může ohrozit samu existenci lidstva. Než zjistíme, že se něco takového děje, tak už jsme nakaženi.“
Čtěte také
A do této kategorie patří vir HIV.
„Možná by stačilo, aby tady byl o 20 let dřív, tak by se mohla nakazit většina lidstva. Když tady ještě nebyla ELISA (analytická metoda využívaná ke kvantitativnímu stanovení antigenů), kdy jsme neměli kvalitní detekční systémy. Měli jsme obrovské štěstí, že virus přišel až v době, kdy už jsme to k dispozici měli.“
Flegr dodává, že za celou dobu existence HIV/AIDS zemřelo dohromady asi 30 milionů lidí, na koronavirus SARS-CoV-2 pak jen za dva a půl roku podobné množství.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Konvalinka: Opičí neštovice nejsou nic dramatického. Naštěstí se nepřenášejí vzduchem
Šíření nemoci se prý zastaví samo, pokud se bude dařit nakažené izolovat. „Funguje i očkování proti pravým neštovicím, které moje generace ještě dostala,“ dodává.
-
Konvalinka: Kdo říkal, že jsme promoření, má konečně pravdu. O dva roky a 40 tisíc mrtvých později
„Pomalu začíná být pravda, že řada lidí je v nemocnicích s covidem, nikoliv kvůli němu,“ shrnuje biochemik Jan Konvalinka.
-
Konvalinka: Začínám být alergický na řeči o omikronové rýmičce. Považuji za jisté, že se bude umírat
„Pořád jsme ještě před kulminací viru. A na číslech z toho týdne vidíme, že obsazenost lůžek v nemocnicích roste poměrně velmi rychle,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka.
