Kdyby se federace nerozdělila, pravděpodobně po sobě začneme střílet, říká ekonom

2. leden 2018
Vladimír Mečiar a petr Pithart

Na Nový rok vyznamenal slovenský prezident pětadvacet osobností. Připomněl tak výročí čtvrt století od vzniku samostatného Slovenska a Česka. Mezi laureáty byli symbolicky například Marta Kubišová nebo Petr Pithart, kteří převzali z rukou Andreje Kisky Řád bílého dvojkříže, nejvyšší státní vyznamenání určené cizincům. Prospělo oběma státům, že se před 25 lety Československo rozdělilo? „V rámci tehdejší mezinárodní politické situace, zvláště při posilování Evropské unie a změně geopolitiky střední Evropy, to bylo jedno,“ uvedl v pořadu Pro a proti ekonom Karel Kříž.

Ten se považuje za Čechoslovakistu. „Pro mě to byla určitě újma. Mysleli jsme tehdy, že to půjde zvládnout, ale zhruba od jara 1992 jsme už prostě chtěli taky pryč,“ říká.

„Pan Havel říkal, že bude prezidentem jen do roku června 1990. To nesplnil a chtěl být prezidentem dál. Kdyby ale prezidentem od června 1990 byl Dubček nebo jiná silná slovenská figura, rozpadli bychom se později.“


Kdybychom se nerozdělili v roce 1993 a Petr Pithart byl ještě chvíli premiérem, pravděpodobně budeme po sobě střílet. Podobné konflikty v Evropě byly a Pithart hodně přispíval ke zvyšování napětí. Karel Kříž

Z české strany byla prý vidět velmi silná bezradnost. „Nejen z Hradu, ale i z české vlády. Není pravda, že tu existovala nějaká federální síla, která by uplatňovala svoji moc, zájmy a názory na území celé federální republiky.“

„Československá televize a Československý rozhlas, tato dvě média jediná držela republiku jakž takž pohromadě,“ soudí ekonom.

Podle něj by referendum o rozdělení pravděpodobně dopadlo těsně ve prospěch společného státu. „Jenže ve volbách lidé na Slovensku hlasovali pro Mečiara a Slovenskou národní stranu.“

„Referendum by prodloužilo život federace o rok nebo o tři, ale výsledek by byl takový, že by česká strana déle podporovala výstavbu slovenských institucí až 30 miliardami korun ročně. Nasypali bychom tak do společného státu víc peněz, a stejně by se rozpadl,“ shrnuje Kříž.

Bývalý slovenský ministr kultury Ladislav Snopko vzpomněl, že v době rozpadu federace situace nebyla dobrá. „Naštěstí jsme dnes oba národy životaschopné a přátelsky sobě nakloněné, takže už je to v pořádku.“


Nešly od sebe národy, ale dva odlišné politické systémy, které vznikly ve volbách v roce 1992 v Čechách a na Slovensku. Ten český pod vedením Václava Kaluse byl nekompatibilní s diktátorskými sklony Vladimíra Mečiara. Ladislav Snopko

„Ukazuje se, že politické nasměrování dané v roce 1989 pokračuje stejně, jen ve dvou státech. Dnes na rozdělení vzpomínám ne v dobrém. Ale v období, které přišlo pak, postupně nacházím smysl. Díky občanům se z nerovnovážného vztahu stal ten dnešní, který vítám.“

Snopko věří, že federální síla, která by oba státy udržela pohromadě, zde byla a fungovala. „Jediná věc, která nefungovala, byl nástup Vladimíra Mečiara. Toho osobně znám a umím si představit nemožnost komunikace a dodržování dohod. To byl praktický důvod rozpadu Československa.“

Nekonání referenda vadí bývalého ministrovi jen principiálně. „Ale počtářské úvahy kdo kolik peněz dával, byly přesně ty, které vedly slovenskou část Československa k nevraživějšímu pohledu na tu namyšlenější část Československa. Vývoj ukázal, že jsme se dorovnali i bez těch 30 miliard českých korun.“

„Mentálně Češi, ani Slováci rozdělení nechtěli, ale politicky to asi nemohlo být jinak, protože Mečiarovo Slovensko nemohlo fungovat s demokratickým principem Klausova Česka, to je prostě všechno,“ konstatuje Snopko.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Rozhovor
  • Václav Klaus
  • vladimír mečiar
  • Rozdělení Československa