Kdy vypukne válka? Ptá se polský historik a bohemista Piotr Majewski ve studii o krizi v roce 1938
Historie není nudným výčtem dat, historie je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský profesor historie a znalec českých dějin Piotr Majewski.
Mohlo by se zdát, že o krizovém roce 1938, v němž Československo kvůli mnichovské dohodě přišlo o pohraniční území, už bylo napsáno vše. To si ale někdo může myslet jen do chvíle, než si přečte Majewského knihu Kdy vypukne válka? 1938. Studie o krizi, kterou v českém překladu v roce 2022 vydalo nakladatelství Academia.
Čtěte také
Asi není lepší způsob, jak si připomenout zářijové výročí Mnichova než četbou této knihy.
Majewski v ní fakticky reportážním stylem vybírá klíčové dny roku 1938, přičemž se nesoustředí jen na „velké“ politické a diplomatické události, ale taky na intriky, plány, naděje či zklamání hlavních aktérů tohoto dramatu. Jednou z nejdůležitějších postav je samozřejmě československý prezident Edvard Beneš.
Československo jako „malá nehoda“
„Prezident vysvětlil věcně a bez emocí, proč by se Velká Británie měla postavit na stranu republiky. Dříve nebo později, přesvědčoval, se západní státy i tak budou muset s Hitlerem střetnout, lépe je to učinit hned. Anglie a Francie nesmí dopustit, aby Německo ovládlo Československo, zmocnilo se zdejšího zbrojního průmyslu a dosáhlo dominance v celé střední Evropě. ‚Československo je pouze jedna malá nehoda v celém tom strašném světovém vývoji, a tím to určitě neskončí,‘ argumentoval. ‚Jakékoliv dohody s Hitlerem nemají smysl, neboť Němci je i tak za okamžik pošlapou.‘“
Čtěte také
Benešovu argumentaci ovšem Britové a Francouzi odvrhli a nakonec se s Hitlerem a Mussolinim dohodli v Mnichově – na úkor Československa. Jeho vláda stála před rozhodnutím, jak se k tomuto ultimátu postavit.
„Na jednání vlády generálové vykreslili strategickou situaci státu v nejčernějších barvách. Jako první hovořil Syrový, po něm se ujali slova Krejčí a Husárek. Všichni tři svorně konstatovali, že neexistuje žádná šance ubránit se.“
Je tedy jedním z mnoha mýtů spojených s rokem 1938, že velitelé československé armády byli proti kapitulaci. To, stejně jako celou zápletku tohoto dramatického roku, Majewski přibližuje nesmírně čtivě, ale taky nesmírně zasvěceně.
Pro pořad Ex libris knihu přečetl a okomentoval Ondřej Houska.
Související
-
Druhá republika měla být z naší historie raději vymazána, míní historik
Druhá republika trvala jen několik měsíců – od konce září 1938 do poloviny března 1939 –, přesto nejde o období dějin, na které vzpomínáme zrovna s nadšením.
-
Zapomenuté projekty: Praha se měla stát nacistickým městem budoucnosti. Některé nápady dnes šokují
Praha se pod taktovkou německých okupantů měla během 2. světové války začít měnit na nacistické město budoucnosti.
-
Osudová rozhodnutí Edvarda Beneše
Edvard Beneš se zasloužil o stát – to je zákon. Málokterý politik svými rozhodnutími určoval ve 20. století směr Československa tak, jako druhý československý prezident.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.