Kdy skončila první vlna pandemie, jaká bude druhá a kdo je nepostradatelný, táží se zahraniční deníky

30. červenec 2020

Začala se Evropou plížit druhá vlna koronavirové pandemie? Odpověď experty rozděluje, píše britský deník Telegraph. A to nejen s ohledem na to, zda nějaká druhá vlna přichází, ale co vůbec tento pojem znamená.

Obavy z návratu černých březnových a dubnových dnů vyvolal britský premiér Boris Johnson poté, co tento týden varoval před známkami druhé vlny koronavirové infekce v Evropě.

Podle Telegraphu si tím ale experti nejsou tak jistí. Nevědí, zda nárůsty nakažených ve Španělsku, Belgii nebo Lucembursku je skutečné možné pokládat za onu druhou vlnu.

Čtěte také

Někdejší šéf amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí Tom Frieden Telegraphu řekl, že termín druhá vlna implikuje, že se virus bude chovat stejně jako chřipka. To mimo jiné znamená, že bude mít sezónní výkyvy a bude rychle mutovat. Jak ale Frieden dodal, to vědci nevědí.

Telegraph dává za příklad španělskou chřipku z roku 1918. Virus se tehdy rozšířil na jaře, přičemž nakažených v létě ubylo. Poté, co virus, zmutoval, ale přišla na podzim mnohem smrtelnější druhá vlna. Světová zdravotnická organizace teď nicméně varuje před tím, aby si lidé nový typ koronaviru spojovali se sezónními vlnami. Připomíná, že jde o zcela nový typ viru, a proto se chová odlišně.

Jak připomíná deník Telegraph, je to už půl roku, co Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila světovou pandemii koronaviru. A nakažených stále přibývá. Není proto žádným překvapením, že případů infekce přibývá v zemích, kde se snaží o návrat k normálnímu životu. Jak navíc řekl jeden z regionálních šéfů WHO britskému BBC: první vlna pandemie vlastně nikdy neskončila.

Kdo je nepostradatelný?

Ve Spojených státech řeší v souvislosti s koronavirovou pandemií úplně jiné téma. Tamější odborníky totiž zaměstnává otázka, kdo konkrétně by měl být mezi skupinou lidí, kteří jako první dostanou limitovanou dávku vakcíny. Víc se o tyto diskuze zajímá americký deník Washington Post.

Čtěte také

Největší prioritu by podle návrhu měli mít zdravotníci, pracovníci v nepostradatelných službách a taky nejrizikovější skupiny obyvatel. Mezi ně patří senioři, nemocní lidé nebo ti, kteří žijí v zařízeních dlouhodobé péče.

Podle amerických úřadů by první dávky vakcíny proti koronaviru mohly být k dispozici koncem tohoto roku. Nejméně u dvou experimentálních vzorků klinické testy ukázaly povzbudivé výsledky, píše americký deník. Tento týden s nimi vědci začnou poslední testy na 30 tisících dobrovolnících.

Debata o tom, kdo by měl dostat vakcínu jako první, ale jistě bude ještě kontroverzní, píše s odvoláním na experty deník The Washington Post. Když pomineme doktory a sestry, jsou nepostradatelnými pracovníky i ti, kteří uklízí v nemocnicích? A co učitelé? Na další diskuzi pak je, nakolik brát v úvahu rasovou a etnickou otázku, protože – jak známo – s koronavirem se disproporčně víc potýkají právě menšiny.

Jižní Korea se potýká s hmyzem

Hmyz v Jižní Koreji zažívá populační boom. Problémem jsou hlavně velké počty bekyně velkohlavé. Vajíčka a larvy tohoto motýla jsou v Jižní Koreji na stromech, keřích, ale i elektrických stožárech. S odvoláním na vědce se tématu blíže věnuje místní list Korea Times.

Čtěte také

Podle listu může být kontakt s bekyní pro člověka škodlivý, protože hmyz na svých křídlech přenáší toxické látky, které způsobují kožní alergie. Farmáři si také ztěžují na to, že jim motýli likvidují úrodu. V jednom z národních parků u Soulu pak kvůli velkým počtům motýlů instalovali záchytné sítě, aby motýli neobtěžovali turisty.

Hornaté oblasti na západ od Soulu jsou zase zaplaveny strašilkami, které se tu podle vědců neobjevily od 90. let a které jsou typické pro subtropické a tropické oblasti. Z části je prý za populační explozí hmyzu na vině právě oteplování. Podle korejské meteorologické agentury byla za celou zimu průměrná teplota lehce nad třemi stupni Celsia, což je nejvíc od roku 1973.

Přehled tisku si můžete také poslechnout na audiozáznamu.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.