Kdo volí Trumpa, nevěří institucím, takže ani agenturám, vysvětluje sociolog Prokop selhání průzkumů

4. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezidentští kandidáti Donald Trump a Joe Biden se ve čtvrtek zúčastní poslední předvolební debaty

Podle amerických předvolebních průzkumů to vypadalo na vítězství protivníka Donalda Trumpa, demokrata Joe Bidena. Dosavadní výsledky ale ukazují, že rozdíl mezi nimi je velmi těsný. „Kdo byl v americkém Ohiu nebo Pensylvánii, ví, že ti, co volí Trumpa, nevěří institucím, takže ani agenturám. I to může ten vzorek vychylovat,“ myslí si sociolog PAQ Research Daniel Prokop.

Problémů je podle Prokopa hned několik, a to včetně samotné metodiky nebo formy dotazování. Agenturám totiž ve Spojených státech odpovídá pouhých 1,5 až 3 procenta z těch, kteří byli v průzkumu osloveni.

Sociolog Daniel Prokop

„Dělají se telefonní a online průzkumy. Obecně to vypadá, že v posledním týdnu ty telefonické zachycovaly trend posilování Trumpa, ale ty online moc ne. Takže záleží i na tom, jestli oslovujete lidi, kteří se mobilizují.“

Další problém průzkumů je reprezentativnost, pokračuje Prokop: „Tedy jestli je vzorek dobře složený z hlediska věku a vzdělání. Ale už nekontrolují kombinaci věku a vzdělání.“

Může se tak stát, že výzkumníci zahrnou starší vzdělané voliče, které pak „dohánějí“ mladšími a nevzdělanými – a opomenou lidi, kteří jsou jejich kombinací.

Stydliví voliči

Prokop zdůrazňuje, že některé české agentury dělají kontroly respondentů: „Hlídají si, jestli se jim vzorek nějak nevychyluje. A kontrolují i volbu takzvaně stydlivých voličů. Když se někdo stydí přiznat, že volil Trumpa teď, tak stejně svou volbu nepřiznal ani v minulosti.“

Čtěte také

Sociologa doplňuje komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák: „Ti, kteří se k volbě Trumpa nechtějí přiznat, jsou často ženy s vysokým společenským statusem nebo velice movití muži. Ale protože se v jejich okolí považuje za neslušné Trumpa volit, tak se k tomu nepřiznávají.“

V neposlední řadě je podle něj vidět i to, že na Floridě a okolí průzkumy nedokázaly vůbec odhadnout chování kubánských voličů nebo celého středozápadu USA.

Celostátní vs. regionální průzkumy

Komentátor Slezák přidává ještě další dva důvody, proč se průzkumy „sekly“. „Něco jiného jsou totiž průzkumy na celostátní úrovni a něco jiného v jednotlivých státech,“ připomíná.

Před čtyřmi roky zvítězila v celostátních průzkumech Hillary Clintonová a skutečně dostala o 3 miliony hlasů víc než Trump. K vítězství jí to ale v americkém volebním systému nestačilo.

Čtěte také

„Něco jiného jsou regionální průzkumy, kde šlo o to, kolik dostane ten který kandidát volitelů. A tyto průzkumy ukazovaly už dávno, že souboj Trump-Biden bude velice tuhý a vyrovnaný,“ upozorňuje Slezák.

V neposlední řadě hraje roli i roztříštěnost uvnitř opoziční Demokratické strany, protože řada voličů chtěla kandidáta Bernie Sanderse, ne Joea Bidena. „To všechno dohromady ale nemůže vysvětlovat takové zaostávání Bidena proti průzkumům,“ uzavírá Milan Slezák.

Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Věra Štechrová.

autoři: Věra Štechrová , lup
Spustit audio

Související