Kdo volí Trumpa, nevěří institucím, takže ani agenturám, vysvětluje sociolog Prokop selhání průzkumů
Podle amerických předvolebních průzkumů to vypadalo na vítězství protivníka Donalda Trumpa, demokrata Joe Bidena. Dosavadní výsledky ale ukazují, že rozdíl mezi nimi je velmi těsný. „Kdo byl v americkém Ohiu nebo Pensylvánii, ví, že ti, co volí Trumpa, nevěří institucím, takže ani agenturám. I to může ten vzorek vychylovat,“ myslí si sociolog PAQ Research Daniel Prokop.
Problémů je podle Prokopa hned několik, a to včetně samotné metodiky nebo formy dotazování. Agenturám totiž ve Spojených státech odpovídá pouhých 1,5 až 3 procenta z těch, kteří byli v průzkumu osloveni.
„Dělají se telefonní a online průzkumy. Obecně to vypadá, že v posledním týdnu ty telefonické zachycovaly trend posilování Trumpa, ale ty online moc ne. Takže záleží i na tom, jestli oslovujete lidi, kteří se mobilizují.“
Další problém průzkumů je reprezentativnost, pokračuje Prokop: „Tedy jestli je vzorek dobře složený z hlediska věku a vzdělání. Ale už nekontrolují kombinaci věku a vzdělání.“
Může se tak stát, že výzkumníci zahrnou starší vzdělané voliče, které pak „dohánějí“ mladšími a nevzdělanými – a opomenou lidi, kteří jsou jejich kombinací.
Stydliví voliči
Prokop zdůrazňuje, že některé české agentury dělají kontroly respondentů: „Hlídají si, jestli se jim vzorek nějak nevychyluje. A kontrolují i volbu takzvaně stydlivých voličů. Když se někdo stydí přiznat, že volil Trumpa teď, tak stejně svou volbu nepřiznal ani v minulosti.“
Čtěte také
Sociologa doplňuje komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák: „Ti, kteří se k volbě Trumpa nechtějí přiznat, jsou často ženy s vysokým společenským statusem nebo velice movití muži. Ale protože se v jejich okolí považuje za neslušné Trumpa volit, tak se k tomu nepřiznávají.“
V neposlední řadě je podle něj vidět i to, že na Floridě a okolí průzkumy nedokázaly vůbec odhadnout chování kubánských voličů nebo celého středozápadu USA.
Celostátní vs. regionální průzkumy
Komentátor Slezák přidává ještě další dva důvody, proč se průzkumy „sekly“. „Něco jiného jsou totiž průzkumy na celostátní úrovni a něco jiného v jednotlivých státech,“ připomíná.
Před čtyřmi roky zvítězila v celostátních průzkumech Hillary Clintonová a skutečně dostala o 3 miliony hlasů víc než Trump. K vítězství jí to ale v americkém volebním systému nestačilo.
Čtěte také
„Něco jiného jsou regionální průzkumy, kde šlo o to, kolik dostane ten který kandidát volitelů. A tyto průzkumy ukazovaly už dávno, že souboj Trump-Biden bude velice tuhý a vyrovnaný,“ upozorňuje Slezák.
V neposlední řadě hraje roli i roztříštěnost uvnitř opoziční Demokratické strany, protože řada voličů chtěla kandidáta Bernie Sanderse, ne Joea Bidena. „To všechno dohromady ale nemůže vysvětlovat takové zaostávání Bidena proti průzkumům,“ uzavírá Milan Slezák.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Věra Štechrová.
Související
-
Umělecký dojem z Trumpa je zoufalý, ale jeho politika cukru a biče má výsledky, míní Vondra
„Mainstream v Evropě drží palec Bidenovi, protože je to typ politika, na kterého je víc zvyklý. Nejsem si jist, že to s ním bude snazší,“ soudí Alexandr Vondra (ODS).
-
„Jen další záplava porušených slibů,“ říkají voliči v Rezavém pásu. Obhájí tam Trump vítězství?
Donalda Trumpa dostali do Bílého domu hlavně voliči z takzvaného Rezavého pásu na severovýchodě Spojených států. Uspěje i letos?
-
Biden má slušnou šanci, ale Trump je dobrý marketér a uměl voliče mobilizovat, říká mediální expert
„Starší lidé si uvědomují, že jsou zranitelní, a potřebují vědět, že mají fungující systém pojištění, aby si mohli dovolit péči,“ říká o tématu voleb v USA Brady Clough.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
