Kdo stojí za vraždami novinářů: Většinou lidé, kterým věnují pozornost v investigativních kauzách

Vražda, jež otřásla Slovenskem, se ale také zapsala – podobně jako další podobné případy – do mezinárodních statistik. Analýza téměř dvou tisícovek případů podle slovenského portálu ukazuje, že počet zabitých novinářů roste a drtivá většina jejich vražd zůstává neobjasněna.

Alarmujícím trendem přitom je, že novináři se stále častěji dostávají do kontaktu s organizovaným zločinem, zkorumpovanou politikou nebo se zločinci, kteří neváhají použít zbraň. 

Zločinům na novinářích vedou úkladné vraždy

Podle údajů Výboru na ochranu novinářů (CPJ) jsou v současnosti případy útoků na žurnalisty častější, než tomu bylo v devadesátých letech minulého století, kdy tato organizace začala shromažďovat data. Reportéři z válečných zón přitom dnes nejsou tím nejohroženějším druhem. 

Jen třetina ze zabitých novinářů totiž přijde o život při bojích, přestřelkách či jiných nebezpečných situacích. Kromě válečných konfliktů jsou v těchto případech zahrnuté i situace, které se zpočátku zdály nekonfliktní, aby nakonec skončily násilně. Nejčastějším motivem násilné smrti žurnalistů je dnes úkladná vražda. Těmto zločinům často předcházely výhrůžky, jež policie dostatečně rychle nevyšetřila.

Vraždy novinářů zůstávají často neobjasněné a spravedlivý trest přichází jen ve zlomku případů. Ve více než osmdesáti procentech těchto zločinů se pachatele nepodaří vypátrat, všímají si Aktuality.sk. Občas sice policie vraha dopadne, nicméně objednavatelé a skuteční iniciátoři zločinů trestům zpravidla stále unikají.

Novináři se stále častěji dostávají do kontaktu s organizovaným zločinem, zkorumpovanou politikou nebo se zločinci, kteří neváhají použít zbraň.|foto: Anna Kottová

Somálsko, Sýrie, Irák

Výbor na ochranu novinářů každoročně sestavuje nelichotivý žebříček zemí, kde jsou nejčastěji a beztrestně novináři vražděni. Dokázat se vyvléci z takovýchto zločinů je nejsnazší v Somálsku, Sýrii a Iráku, ukazují data. Jejich konečná analýza pak umožňuje zjistit, kdo patří k největším nepřátelům pravdy a svobodného tisku.

Ve zhruba dvou třetinách všech vražd lze vystopovat tři kategorie podezřelých. V první řadě jde o skupiny, které slovenský server označuje jako „politické“. Patří sem také povstalecké gerily a teroristé. Ve druhé skupině najdeme reprezentanty státních struktur, jako jsou úředníci a policisté. Do třetí kategorie pak patří organizovaný zločin, ať už jde o najaté vrahy nebo objednavatele a iniciátory, kteří potřebují skrýt svou identitu.

A proč jsou novináři navždy umlčováni? Jde převážně o politiku, korupci a zločin. V analýze Výboru na ochranu novinářů je průkazná zřejmá souvislost mezi zapojením státních struktur či politických entit do vraždy v případech, kdy novinář psal většinou o politických machinacích a korupci. Totéž platí i pro mafii – pokud o ní žurnalista informuje, jsou to právě mafiáni, na něž padá podezření.

Andrew Galizia, syn zavražděné maltské investigativní novinářky Daphne Caruanové Galiciové, nedávno přiznal, že jeho rodina varovala Evropskou komisi, aby se z případu jeho matky nestal precedens, který by z vražd novinářů učinil jakousi neblahou normu. Ján Kuciak s Martinou Kušnírovou přitom byli zastřeleni tři měsíce poté, co se maltská žurnalistka stala obětí exploze výbušniny nastražené v jejím autě, vzpomínají Aktuality.sk.