Kdo pojede na summit NATO? Logicky premiér, zní z ANO. Pehe: Kompetenční žaloba je reálná
Vláda bude debatovat o výdajích na obranu. Kabinet by měl také do června rozhodnout o delegaci na červnovém summitu NATO, stále se vede spor o účast prezidenta Petra Pavla. „Že by někam měl jet prezident jako hlava státu, to upřímně v Ústavě napsáno není,“ namítá předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). „Kompetenční žaloba je reálná,“ reaguje pro Český rozhlas Plus poradce prezidenta Jiří Pehe.
Nejdřív k obranným výdajům. Kdy by se je podařilo dotáhnout na dvě procenta ročně? Premiér Andrej Babiš (ANO) říkal, že letos to ještě nebude, ale ten cíl avizoval. Může to z vašeho pohledu přispět ke sblížení pozic vlády a Hradu před summitem NATO?
Radek Vondráček (ANO): V každém případě by to – a z mého pohledu dobře – přestalo být to hlavní téma. To, že se nejsme schopní v rámci středně velké země shodnout, koalice a opozice, na základních strategických českých zájmech, to považuji za nešťastnou situaci. A když pozoruji jiné země, tam k tomu nedochází.
Čtěte také
Vy mluvíte, pane Vondráčku, o vládě a opozici. Ale já jsem se ptala na sblížení stanovisek Hradu a vlády.
Vondráček: No vidíte, neudělal jsem to nijak úmyslně, ale bohužel tady už to je tak v té mysli nastavené, že pan prezident v této věci dost kopíruje nebo je ve shodě spíše s opozicí.
Pane Pehe, prezident rozporoval, že v návrhu rozpočtu na rok 2026 ubylo 20 miliard na přímé obranné výdaje. Je teď situace z jeho pohledu příznivější a je tedy z vašeho pohledu coby poradce prostor ke společnému jmenovateli s vládou?
Jiří Pehe: Pokud by došlo k navýšení (výdajů na obranu), tak samozřejmě situace je příznivější a určitě by také odpadla, řekněme, jedna třecí plocha.
Prezident tady neformuluje vlastní stanovisko – jak se mu snaží podsouvat vládní koalice – nebo dokonce stanovisko opozice. Ale připomíná, že jsme se k těm dvouprocentním výdajům zavázeli v rámci Aliance.
Čtěte také
V podstatě neříká nic jiného, než že ten závazek máme plnit. A koneckonců samotná Severoatlantická aliance se nyní ohradila proti našim obranným výdajům s tím, že jsou nedostatečné, a že se tam nedají započítat některé výdaje, které tam vláda započítat chtěla.
Ale samozřejmě, pokud by vláda byla schopna najít těch 20 miliard a na příští rok potom rozpočet navýšit na dvě nebo nad dvě procenta, tak určitě ubyde jeden bod, ve kterém se prezident s vládou neshodnou.
Pane poslanče Vondráčku, v situaci, kdy se řeší tyto záležitosti, samozřejmě schodkový rozpočet čili výdaje na obranu, řekněme, trochu bolí. Stojí za to se přít, jestli bude prezident sedět s dalšími státníky na slavnostní večeři s tříminutovým prostorem k vyjádření, zvláště pokud působil v NATO jako šéf vojenského výboru?
Vondráček: Vláda nese rozpočtovou odpovědnost, vláda nese odpovědnost za obrannou politiku. Není to prezident, kdo tu odpovědnost nese. Žijeme v době, která se významně liší od té, která byla před dvaceti lety. Máme tady několik válečných konfliktů a další problémy i uvnitř NATO. Myslím, že je logické, že tam bude pan premiér.
To, že došlo k vyhrocení celé debaty, kdo pojede na summit, to je prostě nešťastné, protože v této situaci vlastně neexistuje, nebo zatím jsem nezaznamenal společné řešení.
Kompetenční žaloba?
Pane Pehe, jak reálná je v tuto chvíli možnost kompetenční žaloby kvůli tomu, že si vládní většina nepřeje účast prezidenta na summitu? Třeba vicepremiér Karel Havlíček (ANO) řekl, že by kompetenční žalobu považoval za selhání.
Pehe: Kompetenční žaloba reálná je, protože prezident nevnímá celý spor jako spor o účast jeho osoby na summitu NATO s tím, že on tam bude někde sedět a osobně z toho bude mít nějaký prospěch nebo se bude, lidově řečeno, hřát v záři světel. Ale je to pro něj ústavní věc.
Čtěte také
Prezident interpretuje Ústavu tak, že jasně říká, že prezident reprezentuje zemi navenek. Vláda samozřejmě v rámci článku 63 Ústavy prezidentovou aktivitu v zahraniční politice určuje, to znamená, že mu stanovuje mandát.
Ale prezident by se na Ústavní soud asi obrátil, nebo skoro jistě obrátil s tím, aby vysvětlil, zdali, když prezident má reprezentovat nebo reprezentuje zemi v zahraničí – a reprezentovali ji prezidenti v minulých 35 letech na této akci – je to něco, co mu vláda může odepřít.
Já myslím, že je to v podstatě rozumný postup. I když, jak říká Karel Havlíček, by to bylo do určité míry selhání, protože by to bylo zbytečné. Myslím si, že kdyby vláda naplnila to, co jsme tady měli jako úzus posledních 35 let, tak by k tomuto problému vůbec nedošlo.
Čtěte také
Ale nakonec si myslím, že některé ty sporné body v Ústavě – a k tomu patří třeba i to, zda prezident musí, nebo nemusí jmenovat některé ministry – by Ústavní soud měl interpretovat tak, abychom v těch otázkách měli jasno.
Rozumím vám dobře, že by kompetenční žaloba šla ještě dál mimo téma účasti na summitech?
Pehe: Ne, ne, ne. Jen jsem to připomněl, že tady už jednou byla šance si některé věci osvětlit s tím, že se vládní koalice měla šanci obrátit na Ústavní soud s kompetenční žalobou, když prezident odmítl jmenovat Filipa Turka (za Motoristy) ministrem. Vládní koalice to neudělala.
Teď jsme nadále v situaci, kdy někteří vládní politici říkají, že prezident porušil Ústavu, ačkoliv to, zda jí porušil, by mohl rozhodnout pouze Ústavní soud. A on to sám prezident navrhl, ať se k tomu Ústavní soud vyjádří.
No a teď je to obdobné v tom, že tady je určitý interpretační rozpor mezi vládou a prezidentem. A prezident říká: Pokud se nebudeme držet toho, co tady platilo v posledních 35 letech, což vycházelo z Ústavy, tak se obrátím na Ústavní soud.
Prezident na summitu
Pane poslanče Vondráčku, neposílila by přítomnost prezidenta, bývalého vysoce postaveného představitele Severoatlantické aliance, vyjednávací pozici Česka? Zvláště v té situaci, kdy nový vládní zmocněnec pro plnění závazků Jakub Landovský říká, že NATO musíme chránit před rozpadem?
Vondráček: Já si myslím, že si každý může udělat svůj obrázek, jak velmi aktivní současný pan premiér je, v jakém vztahu je třeba s Markem Ruttem, s generálním tajemníkem NATO, a mohl bych pokračovat.
Čtěte také
V rámci našeho systému tu hlavní výkonnou moc má vláda, předseda vlády. To, že by někam měl jet prezident jako hlava státu, to upřímně v Ústavě napsáno není.
Máme tady nějaký úzus. Stejně tak spousta jiných zemí je zastoupena na summitech premiéry a nikdy je nenapadlo tam posílat prezidenta. Obojí je zkrátka možné.
Ústava je formulovaná tak, že se představitelé domluví. Když se budeme obracet na Ústavní soud – kromě toho, že je to z mého pohledu takový nevratný krok, kdy některá strana může ztratit tvář – tak to také znamená, to není, co říkal pan kolega, jenom nějaké interpretace. To je zásah. To je do budoucna závazný výklad a v podstatě i změna kompetencí.
Otázka je, jestli byste vy, vládní většina, neuvítali, že se kompetence vyjasní ústavní žalobu.
Vondráček: Já neuvítám nikdy, aby to udělalo plénum ústavních soudců. To je věc bytostně politická a státní. A ústavodárný a zákonodárný má být sněm, tedy Poslanecká sněmovna a Senát.
Čtěte také
Pane Pehe, jak se díváte na tento argument?
Pehe: Jak jsem už naznačil předtím, je tady určitá nejasnost v Ústavě, vláda si ji momentálně vykládá tak, jak si ji vykládá, prezident říká, že má právo zastupovat zemi navenek.
To, že tam za některé jiné země jezdí premiéři, může být způsobeno tím, že nemají v Ústavě napsáno to, co tam máme napsáno my. Takže vůbec to nevidím jako zasahování, pokud by se k tomu Ústavní soud vyjádřil. Koneckonců Ústavní soud by mohl dát za pravdu i vládě, nedá se to vyloučit.
A v takovém případě by bylo jednou pro vždy jasné, že je to vláda, kdo určuje nejenom mandát prezidenta na zahraničních cestách, ale také kdo na takové zahraniční cesty, jako je třeba právě summit NATO, pojede.
Myslím, že pokud nedojde k dohodě, tak se prezident pravděpodobně na Ústavní soud obrátí. A koneckonců od toho tady Ústavní soud je – aby rozhodl, pokud existuje nějaká ústavní nejasnost nebo spor mezi nejvyššími institucemi státu o to, jak interpretovat Ústavu.
Pane poslanče, o složení delegace má být rozhodnuto ještě v červnu. Dovedete si představit, že by mohlo dojít k dohodě, po které také sám voláte?
Vondráček: Já si myslím, že pan premiér k tomu přistupuje opravdu věcně, trpělivě, moc neventiluje navenek výsledky jednání. Na schůzku s panem prezidentem se samozřejmě vždy dostaví a snaží se to, řekněme, kompromisním způsobem vyřešit. Není určitě v zájmu vlády, aby docházelo k těmto sporům.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
