Kdo neumí, ten kritizuje. To vyčítali už F. X. Šaldovi, říká odborník
Mácha stvořil českou poezii, Smetana hudbu a František Xaver Šalda českou kritiku. To o význačném novináři a kritikovi, který se narodil před 150 let, napsal literární vědec Jan Mukařovský. Šalda vždy trval na tom, aby literáti psali vnitřně pravdivě a nenechali se omezovat ideologií. Podle Jana Wericha a Jiřího Voskovce dokázal, že soudit umění znamená ho spolutvořit, nikoli jen glosovat.
„Na Šaldovi je fascinující komplexita jeho přístupu. Byl nejen kritikem literárním, ale i divadelním a výtvarného umění. Výjimečné je jeho nasazení i to, že hodnotí i etický rozměr díla a jak vidí společenskou úlohu kritiky,“ přibližuje Jiří Fleišman z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Šalda se stal kritikem trochu z donucení, po studiu práv se vydal na literární dráhu, jeho povídka ale vzbudila velkou nelibost v časopisu Čas Jana Herbena. „Snažil se obhájit své umělecké krédo a zformulovat nový program. Kladl důraz na internacionalitu literatury a navazoval na osobnosti francouzské kritiky,“ vysvětluje.
Sám se ale také potýkal s kritikou svého díla, velké polemiky vzbudil například jeho román Loutky i dělníci boží z roku 1916. „Šalda byl nařčen z toho, že je to papírová literatura, která nemá kvality velké literatury,“ dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
