Kdo má platit drahé léčby? Pojišťovny to nezvládnou, tvrdí Philipp. Systém má být spravedlivý, oponuje Laurenčíková

„Tento případ ukázal, jak moc i přes úspěchy, které se v oblasti podpory léčby zvlášť závažných onemocnění již podařily, záleží v některých velmi vážných případech šance na možné uzdravení na tom, zdali rodiče umí, či neumí zmobilizovat veřejné zdroje,“ upozorňuje zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Čtěte také

Investice do stáří. Preventivní medicínou by stát ušetřil až bilion korun ročně, upozorňuje lékař

Poslanec, lékař a předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Tom Philipp ale argumentuje, že pojišťovny se nesmí rozhodovat podle svých preferencí nebo sympatií, jelikož jsou vázány zákony a vyhláškami, které regulují možnost uhradit drahé léčby. „Pojišťovna v tomto případě postupovala podle zákona,“ dodává.

O změně přístupu k nákladným léčbám ale pochybuje. „Když se řekne vzácné onemocnění, tak má každý pocit, že jsou to jednotky lidí, ale ony jsou jich řádově desítky tisíc. Rozpočet zdravotního pojištění je velmi napnutý a bude potřeba se zamyslet nad tím, do čeho chceme investovat,“ míní skepticky.

„Musíme se dohodnout, jestli budeme raději financovat tyto extrémně drahé inovativní léky, anebo budeme raději plošně hradit všechny zdravotnické prostředky, které jsou potřeba k zajištění kvalitního rozvoje jedince,“ vysvětluje poslanec Philipp.

Připlatit si za léky?

Podle zmocněnkyně je ale pohled na finance zjednodušující. „Máme vést debatu na hlubší úrovni o tom, jak vypadá systém proplácení některých typů léčeb a léčebných přípravků, jak je vůbec nastaven systém, co pojišťovny proplácí naprosto standardně, a jestli není potřeba průběžně vyhodnocovat, zdali je dnešní nastavení efektivní,“ namítá.

Čtěte také

Týden očima Petra Schwarze: Cesty k naději i do nikam

Podporuje tak například reformy, které by buď některé léky ze zdravotního pojištění vyňaly, nebo by snížily míru dotace. Následně by zbylo více peněz na tyto individuální výdaje. „Řada lidí upozorňovala, že by za některé úkony a léky připlatili drobnou částkou, pokud by to dalo šanci třeba takovému dítěti jako Martínek na trochu kvalitní život,“ dává příklad Šimáčková Laurenčíková.

S přehodnocením celého systému poslanec Philipp souhlasí. Přiznává také, že zdravotní systém občas proplácí „banality“, které by si lidé mohli platit sami. „Museli bychom si ovšem říct, co za banalitu považujeme,“ doplňuje.

„Je potřeba o podobných změnách uvažovat sociálně citlivě,“ varuje Šimáčková Laurenčíková. „Jsou tady lidé, pro které i stokorunový příplatek může být fatální problém.“ Pozitivně proto hodnotí například krok ministerstva zdravotnictví, které k debatám o reformách zapojuje zástupce občanů.

Poslechněte si celou diskusi. Moderuje Jan Bumba.