„Kdo jen v té hrobce mohl být?“ ptají se Řekové
Na začátku srpna tým řeckých archeologů pod vedením Kateriny Peristeriové učinil senzační objev – narazil na vůbec největší starověkou hrobku, jaká kdy byla zatím v Řecku objevena. Mohyla se nachází ve starověké Amfipoli, což bylo významné město Makedonského království, ležící asi sto kilometrů východně od Soluně.
Stavba je z konce 4. století před Kristem, a obklopuje ji val o průměru pěti set metrů. Ve srovnání s tím je pohřebiště Filipa II. ve Vergině na západ od Soluně trpaslíkem,“ píše BBC.
Od okamžiku, kdy o objevu informovala řecká média, se nepřestávají lidí ptát: Kdo je tam pohřben? „S úžasem a hlubokým pohnutím sledujeme vykopávky v Amfipoli,“ nechal se slyšet ministr kultury Konstantinos Tasulas. „Hrobka je jedinečným důkazem uměleckého mistrovství našich předků. Ta nejkrásnější tajemství jsou ukryta pod zemí a jen někdy se dostanou na světlo,“ zafilosofoval si ministr.
V hrobce archeologové narazili na dvě mohutné karyatidy. Každá z obou ženských soch měla napřaženou paži, možná aby odradila nevítaného návštěvníka od vstupu do pohřební komory. „Moderní obdoba karyatid je také přítomná,“ poznamenává BBC s tím, že dvě stě metrů od vchodu do hrobu drží čtyřiadvacetihodinovou hlídku policejní patrola. Jejich hlavním úkolem je odhánět novináře a turisty, kteří sem přicházejí pěšky směrem od nedaleké vesnice Mesolakkia.
Napětí je značné. Tým vědců zatím nesdělil žádné informace o tom, kdo nalezl v hrobce poslední odpočinek. To samozřejmě jenom povzbudilo horečné debaty v médiích i mezi laiky. Odborníci se shodují, že muselo jít o prominenta – možná dokonce někoho z nejbližší rodiny Alexandra Makedonského. Mohla by to být jeho matka Olympias, případně manželka Roxana, anebo nějaký vysoký makedonský šlechtic. Jiní si myslí, že tam nebyl pohřben nikdo a jde jen o nákladný pomník.
Odpověď může dát pouze podrobný průzkum, ten se ale zpomalil poté, co se objevilo nebezpečí, že se propadne stop třetí pohřební komory. Obyvatelům moderní Amfipole i Mesolakkie, tedy vesnic, které leží nejblíže nalezišti, však jsou tyto spekulace málo – podle nich nemohl v hrobě být nikdo menší než Alexandr Makedonský. „Nikomu jinému by nestavěli takovou nádheru,“ říká jednašedesátiletý Antonis Papadopulos, který popíjí s přáteli kávu v taverně naproti místnímu archeologickému muzeu. „Jen si vezměte, jak je to velký hrob. Zdravý selský rozum nám všem říká, kdo tam byl,“ míní venkovan.
Archeologové i ministerstvo kultury se však snaží podobné spekulace tlumit. Je známo, že Alexandr Makedonský byl pohřben v Egyptě. „Jsme samozřejmě také zvědaví, ale správnou odpověď nepřinese nic jiného než pečlivý průzkum,“ říká ministr Tasulas. K objevu došlo po dvouletém průzkumu, a v srpnu jej oznámil během své návštěvy Amfipole sám premiér Antonis Samaras. Obec pak ztratila hodně ze svého pověstného klidu a ospalosti. „Z Řecka i zahraničí se sem hrnou žurnalisté i zvědavci. My jsme celý život chodívali kolem té velké mohyly a tušili, že tam něco musí být, ale nikdo nečekal tak velký nález,“ říká Athanasios Zurnacis. Se zájmem mu naslouchá belgický pár, který sem přijel poté, co si o objevu přečetl v novinách.
Podle BBC objev podnítil novou vlnu řeckého vlastenectví a pomohl národu aspoň na čas zapomenout na ekonomické těžkosti. Místní obyvatelé doufají, že senzacechtivost a pozitivní nálada potrvají dostatečně dlouho na to, aby jejich vesnice dostala potřebnou ekonomickou injekci. V Mesolakkii se všichni novináři a turisté scházejí v tradiční kavárně pod obřím platanem. „Lidé by tady rádi věřili, že se jim podařilo vyhrát loterii,“ říká Zurnacis.
Vesničanům prý už chodí nabídky, aby prodali své pozemky. Většina dobře ví, co by s penězi udělali, ale jsou opatrní a čekají na oficiální vyjádření archeologů. „Před objevem neměly zdejší pozemky žádnou hodnotu. Ale ani teď se nikdo nehrne do prodeje,“ říká Menia Kyriakuová. A mladé ženy v kavárně si stěžují, že ve vesnici je třeba udělat ještě hodně práce. Absolventka studia balkanistiky Eleni Cimoková, která se sem nedávno přestěhovala ze Soluně, si stěžuje, že stále ještě nemají připojení k internetu. „Ale ano, objev je úchvatná záležitost, jenomže bez přístupu na web si o tom nic nepřečteme,“ říká reportérovi BBC.
Server připomíná, že starověkou Amfipoli založili Atéňané poblíž zlatých a stříbrných dolů v pohoří Pangaion. Roku 357 před Kristem ji dobyl Filip II., otec Alexandra. Za časů nejslavnějšího makedonského vládce zde byl přístav, odkud vyplouvala makedonská flotila. První vykopávky zahájil už před padesáti lety Dimitris Lazaridis.
Obyvatel města Giorgos Bikos je přesvědčen, že objev „hodil Řekům záchranné lano“. Také hlavní řecký deník Kathimerini v komentáři poznamenal, že lidé se v záplavě špatných zpráv ohlížejí po něčem pozitivním a povzbudivém. Ministr Tasulas se pokusil objev využít k povzbuzení pošramoceného sebevědomí spoluobčanů: vzkázal, že „Řecko bylo a zůstává kolébkou nedostižné civilizace, a s tímto jedinečným kulturním kapitálem i díky své každodenní pracovitosti si zasluhuje návrat k pokroku a prosperitě“.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
