Kdo je kdo aneb Adventní kalendář Českého rozhlasu Plus
Tereza Žižková
Na Českém rozhlase Plus pracuju jako editorka, na starosti mám hlavně pořady Pro a proti a Osobnost Plus Světlany Witowské. To znamená, že vybírám témata a hosty a potom ladím s moderátory scénář. Letos jsem měla na starosti projekt Česko 2025, ve kterém jsme se posluchačům snažili přinést co nejkomplexnější předvolební servis.
Který pořad, rozhovor, série, reportáž nebo komentář z našeho letošního vysílání by podle vás posluchačům rozhodně neměl uniknout?
Za mě jsou to rozhovory z konference Pravda v pohybu, které jsou pořád dost aktuální a mrazivé.
Co z vaší letošní práce by si podle vás zasloužilo „vánoční premiéru“ pro všechny, kdo to ještě neslyšeli?
Osobnost Plus s Josefínou Formanovou (ano, dalším členem neuvěřitelného klanu Formanů!), ze které přímo sálá moudrost a nesmírná pokora.
A také Pro a proti o zveřejnění fotografií nahých těhotných žen a o tom, jak stigmatizujeme lidi s nadváhou.
Která chvíle z přípravy vysílání vám letos utkvěla nejvíc?
Určitě adrenalin během poslední předvolební debaty politiků a při vysílání volebního studia. A dobrý pocit z toho, že i při takových mimořádných událostech, kdy je třeba hodně improvizovat, se na sebe můžeme s kolegy naprosto spolehnout. Byla radost sledovat skvělou práci moderátorů i reportérů ve štábech.
Kdo z vašich kolegů pro vás byl letos oporou nebo inspirací?
Rádio je týmová práce, která je hodně kreativní a intenzivní. A proto jsem ráda, že se dokážeme inspirovat a podpořit napříč celou redakcí. Mojí skálou jsou „moji“ moderátoři Karolína Koubová, Lukáš Matoška a Světlana Witowská a taky jsme letos vytvořily podpůrnou skupinu s Janou Karasovou, která odvedla vynikající práci na projektu Česko 2025.
Jaký je váš oblíbený vánoční zvuk?
Samozřejmě koledy, ty jsou pro stanici mluveného slova ideální.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
