Kde se vzalo nepřátelství mezi Čechy a Němci?
„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno: území, obývané Němci, je území naše a naším i zůstane. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova. (…) Opakuji: my jsme vytvořili náš stát. Tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté,“ řekl T. G. Masaryk ve svém Poselství Národnímu shromáždění 22. prosince 1918.
Jak lze na tento projev, a především na nastavený směr vývoje, pohlížet? Petr Pithart, host pořadu Jak to bylo doopravdy, říká: „Byl to docela kontroverzní projev. Vyvolal velké roztrpčení právě proto, že použil slovo ,kolonisté‘. Ale nějak se Československo založit muselo. Je třeba dodat, že takový počet Němců tehdejší představitelé budoucího státu na mírových konferencích nechtěli.“
Středověká kolonizace
Vraťme se ale ke klíčovému pojmu „kolonizace“. „Koncem 12. a počátkem 13. století začali čeští panovníci zváti Němce ze sousední říše ve velkém množství do země. Němečtí přistěhovalci zakládali u nás města, organizujíce v nich obchod a řemesla i hutnictví,“ napsal Emanuel Rádl ve své knize Válka Čechů s Němci.
Čtěte také
Petr Pithart vysvětluje: „Do roku 900 všechno, co bylo nad 400 metrů vysoko, byla divočina. Nikdo tam nebydlel ani žil, zvláště pak v lesích. Taky bylo třeba zkultivovat půdu, zakládat města a ti, nepřesně řečeno, Němci – byli to Bavoři, Sasové a další – to uměli lépe než my. Oni nebyli lepší než my, ale tak šel prostě pokrok, od západu k východu. A připomeňme si současnost, co jsou dnešní investiční pobídky? Je to vlastně velmi podobná situace… “
Klíčové je vnímání pojmu kolonisté, právě ten totiž evokuje anglické kolonisty na severoamerickém území. Tak tomu ale v tomto případě opravdu nebylo. „Kolonistou můžete být v první, druhé generaci, ale po 500, 600 letech nejste kolonisté, ale spořádaní poddaní vašeho panovníka,“ dodává Petr Pithart.
Různé pojetí národa
Pojetí národa bylo jiné, než od 19. století. Básník Reinmar von Zweter – první básník, o kterém bezpečně víme, že vstoupil do služeb českého krále a žil v 1. polovině 13. století – tak mohl napsat v jedné své básni: „Narodil jsem se u Rýna, rostl v Rakousích, však Čechy vlast má jediná.“
„Když ve společnosti stoupá napětí, často to bývá sociální, tak většina lidí přistoupí na černobílé vidění světa, protože to je jednodušší,“ vysvětluje Petr Pithart.
A tak se nám čas od času téma soužití Čechů s Němci vrací do veřejného prostoru. Jistě s tím může souviset 19. století, kdy se formují národy na jazykovém principu, a v polovině 19. století se čeští Němci rozhodli být součástí „velkoněmecké říše“. Pak připomeňme vznik Československa, kde se 3 miliony Němců staly pouhou národnostní menšinou, ale také tragédie 20. století, kdy nacionalismus, a zvláště pak německý nacismus, přivedly na svět mnoho utrpení.
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
