Kde se vzalo nepřátelství mezi Čechy a Němci?

13. únor 2017
01089947.jpeg

„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno: území, obývané Němci, je území naše a zůstane naším. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova. (…) Opakuji: my jsme vytvořili náš stát. Tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté,“ řekl T. G. Masaryk ve svém Poselství Národnímu shromáždění 22. prosince 1918.

Jak lze na tento projev, a především na nastavený směr vývoje, pohlížet? Petr Pithart, host pořadu, k němu říká: „Byl to docela kontroverzní projev. Vyvolal velké roztrpčení právě proto, že použil slovo ,kolonisté‘. Ale nějak se to Československo založit muselo. A je třeba dodat, že takový počet Němců tehdejší představitelé budoucího státu na mírových konferencích nechtěli.“


Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevá, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je Petr Pithart.

Středověka kolonizace

Vraťme se ale ke klíčovému pojmu „kolonizace“: „Koncem 12. a počátkem 13. století začali čeští panovníci zváti Němce ze sousední říše ve velkém množství do země. Němečtí přistěhovalci zakládali u nás města, organizujíce v nich obchod a řemesla i hutnictví,“ napsal Emanuel Rádl ve své knize Válka Čechů s Němci.

Petr Pithart vysvětluje: „Do roku 900 všechno, co bylo nad 400 metrů vysoko, byla divočina. Tam nikdo nežil, zvláště pak v lesích, a bylo třeba zkultivovat půdu, zakládat města a ti, nepřesně řečeno, Němci – byli to Bavoři, Sasové a další – to uměli lépe než my. Oni nebyli lepší než my, ale tak šel prostě pokrok, od západu k východu. A připomeňme si současnost, co jsou dnešní investiční pobídky? To je velmi podobná situace… “

Klíčové je vnímání pojmu kolonisté, právě ten totiž evokuje anglické kolonisty na severoamerickém území. Tak tomu ale v tomto případě opravdu nebylo. „Kolonistou můžete být v první, druhé generaci, ale po 500, 600 letech nejste kolonisté, ale spořádaní poddaní daného panovníka,“ dodává Petr Pithart.

Reinmar von Zweter v Codexu Manesse

Různé pojetí národa

Pojetí národa bylo jiné, než od 19. století. Básník Reinmar von Zweter – první básník, o kterém bezpečně víme, že vstoupil do služeb českého krále a žil v 1. polovině 13. století – tak mohl napsat v jedné své básni: „Narodil jsem se u Rýna, rost v Rakousích, však Čechy vlast má jediná.“

„Když ve společnosti stoupá napětí, často to bývá sociální, tak většina lidí přistoupí na černobílé vidění světa, protože to je jednodušší,“ vysvětluje Petr Pithart. A tak se nám čas od času téma soužití Čechů s Němci vrací do veřejného prostoru. Jistě s tím může souviset 19. století, kdy se formují národy na jazykovém principu, a v polovině 19. století se čeští Němci rozhodli být součástí „velkoněmecké říše“. Pak připomeňme vznik Československa, kde se 3 milióny Němců staly pouhou národnostní menšinou, ale také tragédie 20. století, kdy nacionalismus, a zvláště pak německý nacismus, přivedly na svět mnoho utrpení.

  • Historie