Kde se vzalo nepřátelství mezi Čechy a Němci?
„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno: území, obývané Němci, je území naše a naším i zůstane. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova. (…) Opakuji: my jsme vytvořili náš stát. Tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté,“ řekl T. G. Masaryk ve svém Poselství Národnímu shromáždění 22. prosince 1918.
Jak lze na tento projev, a především na nastavený směr vývoje, pohlížet? Petr Pithart, host pořadu Jak to bylo doopravdy, říká: „Byl to docela kontroverzní projev. Vyvolal velké roztrpčení právě proto, že použil slovo ,kolonisté‘. Ale nějak se Československo založit muselo. Je třeba dodat, že takový počet Němců tehdejší představitelé budoucího státu na mírových konferencích nechtěli.“
Středověká kolonizace
Vraťme se ale ke klíčovému pojmu „kolonizace“. „Koncem 12. a počátkem 13. století začali čeští panovníci zváti Němce ze sousední říše ve velkém množství do země. Němečtí přistěhovalci zakládali u nás města, organizujíce v nich obchod a řemesla i hutnictví,“ napsal Emanuel Rádl ve své knize Válka Čechů s Němci.
Čtěte také
Petr Pithart vysvětluje: „Do roku 900 všechno, co bylo nad 400 metrů vysoko, byla divočina. Nikdo tam nebydlel ani žil, zvláště pak v lesích. Taky bylo třeba zkultivovat půdu, zakládat města a ti, nepřesně řečeno, Němci – byli to Bavoři, Sasové a další – to uměli lépe než my. Oni nebyli lepší než my, ale tak šel prostě pokrok, od západu k východu. A připomeňme si současnost, co jsou dnešní investiční pobídky? Je to vlastně velmi podobná situace… “
Klíčové je vnímání pojmu kolonisté, právě ten totiž evokuje anglické kolonisty na severoamerickém území. Tak tomu ale v tomto případě opravdu nebylo. „Kolonistou můžete být v první, druhé generaci, ale po 500, 600 letech nejste kolonisté, ale spořádaní poddaní vašeho panovníka,“ dodává Petr Pithart.
Různé pojetí národa
Pojetí národa bylo jiné, než od 19. století. Básník Reinmar von Zweter – první básník, o kterém bezpečně víme, že vstoupil do služeb českého krále a žil v 1. polovině 13. století – tak mohl napsat v jedné své básni: „Narodil jsem se u Rýna, rostl v Rakousích, však Čechy vlast má jediná.“
„Když ve společnosti stoupá napětí, často to bývá sociální, tak většina lidí přistoupí na černobílé vidění světa, protože to je jednodušší,“ vysvětluje Petr Pithart.
A tak se nám čas od času téma soužití Čechů s Němci vrací do veřejného prostoru. Jistě s tím může souviset 19. století, kdy se formují národy na jazykovém principu, a v polovině 19. století se čeští Němci rozhodli být součástí „velkoněmecké říše“. Pak připomeňme vznik Československa, kde se 3 miliony Němců staly pouhou národnostní menšinou, ale také tragédie 20. století, kdy nacionalismus, a zvláště pak německý nacismus, přivedly na svět mnoho utrpení.
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Byl generál Syrový viníkem Mnichova? Hrdinu s páskou přes oko odsoudili po válce jako kolaboranta
Tzv. mnichovská dohoda byla tvrdým zásahem do existence Československa. Spolu s následným konce státu na jaře 1939 jsou to hlavní témata, která jsou stále traumatem.
-
Víme všechno o tragédii Ležáků? Historici ano, ale je třeba informovat veřejnost, říká Vojtěch Kyncl
Východočeská obec Ležáky se stala obětí pomsty nacistů po útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Postihl ji stejný osud jako Lidice.
-
Gestapák, který pomáhal Čechům? Adolf Kolínský podporoval ve vězení Fučíka i Eliáše
V březnu roku 1939 skončila definitivně existence prvorepublikového Československa. Vznikl Protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát. Začalo období nacistické okupace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.