Kde se vzalo nepřátelství mezi Čechy a Němci?

Jak lze na tento projev, a především na nastavený směr vývoje, pohlížet? Petr Pithart, host pořadu Jak to bylo doopravdy, říká: „Byl to docela kontroverzní projev. Vyvolal velké roztrpčení právě proto, že použil slovo ,kolonisté‘. Ale nějak se Československo založit muselo. Je třeba dodat, že takový počet Němců tehdejší představitelé budoucího státu na mírových konferencích nechtěli.“

Středověká kolonizace

Vraťme se ale ke klíčovému pojmu „kolonizace“. „Koncem 12. a počátkem 13. století začali čeští panovníci zváti Němce ze sousední říše ve velkém množství do země. Němečtí přistěhovalci zakládali u nás města, organizujíce v nich obchod a řemesla i hutnictví,“ napsal Emanuel Rádl ve své knize Válka Čechů s Němci.

Čtěte také

Jak se ze zničeného a rozděleného poválečného Německa stala jedna z nejsilnějších ekonomik?

Petr Pithart vysvětluje: „Do roku 900 všechno, co bylo nad 400 metrů vysoko, byla divočina. Nikdo tam nebydlel ani žil, zvláště pak v lesích. Taky bylo třeba zkultivovat půdu, zakládat města a ti, nepřesně řečeno, Němci – byli to Bavoři, Sasové a další – to uměli lépe než my. Oni nebyli lepší než my, ale tak šel prostě pokrok, od západu k východu. A připomeňme si současnost, co jsou dnešní investiční pobídky? Je to vlastně velmi podobná situace… “

Klíčové je vnímání pojmu kolonisté, právě ten totiž evokuje anglické kolonisty na severoamerickém území. Tak tomu ale v tomto případě opravdu nebylo. „Kolonistou můžete být v první, druhé generaci, ale po 500, 600 letech nejste kolonisté, ale spořádaní poddaní vašeho panovníka,“ dodává Petr Pithart.

Různé pojetí národa

Pojetí národa bylo jiné, než od 19. století. Básník Reinmar von Zweter – první básník, o kterém bezpečně víme, že vstoupil do služeb českého krále a žil v 1. polovině 13. století – tak mohl napsat v jedné své básni: „Narodil jsem se u Rýna, rostl v Rakousích, však Čechy vlast má jediná.“

Petr Pithart, bývalý premiér, spisovatel a právník|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

„Když ve společnosti stoupá napětí, často to bývá sociální, tak většina lidí přistoupí na černobílé vidění světa, protože to je jednodušší,“ vysvětluje Petr Pithart.

A tak se nám čas od času téma soužití Čechů s Němci vrací do veřejného prostoru. Jistě s tím může souviset 19. století, kdy se formují národy na jazykovém principu, a v polovině 19. století se čeští Němci rozhodli být součástí „velkoněmecké říše“. Pak připomeňme vznik Československa, kde se 3 miliony Němců staly pouhou národnostní menšinou, ale také tragédie 20. století, kdy nacionalismus, a zvláště pak německý nacismus, přivedly na svět mnoho utrpení.

Odsun Němců z Československa|foto:Česká televize

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiozáznamu.