Každý Tibeťan chce bojovat proti Číně. Příběh padlého vojáka popisuje deník South China Morning Post

24. září 2020

Tibetský voják ve službách speciální indické jednotky předvídal svou smrt na hranici s Čínou. Boj s komunistickým režimem bral jako vrchol své služby. Jeho příběh přibližuje deník South China Morning Post.

„Každý Tibeťan chce bojovat proti Číně, protože tento boj není jen pro Indii, ale také pro naši vlastní zemi, naši identitu,“ říká bratr zemřelého Tenzina Nyimy.

Čtěte také

Voják narukoval v 18 letech do polovojenské jednotky známé jako Special Frontier Forces, kde nakonec strávil víc než tři dekády života. Ve své poslední misi byl nasazený do horského průsmyku na hranici mezi Indií a Čínou v období nejchladnějších vztahů mezi oběma zeměmi. Své rodině Nyima popisoval situaci jakou choulostivou s tím, že se může stát cokoliv. Před osudnou hlídkou u dobyté oblasti v horách telefonoval domů, o několik hodin později pod ním explodovala mina v dole u tamního ledovcového jezera.

Přestože napětí na hranicích zůstalo vysoké, obě strany následně přijaly opatření ke stabilizaci situace. V úterý se vojenští velitelé dohodli, že přestanou vysílat muže a ženy do přední linie.

Čtěte také

Nyimova smrt oficiálně oznámena nebyla. Indické ministerstvo obrany pouze vydalo prohlášení o střetu, podle něj čínská jednotka prováděla provokativní vojenské akce. Deníkem citovaní analytici uvedli, že to znamená jasný signál pro Peking, že Indie nevylučuje hraní „tibetské karty“ proti rostoucí čínské asertivitě.

Nyimův bratr dodává, že pro 51letého vojáka bylo napětí a vzrušení z akce přirozené. „Byl už starší, ale chtěl bojovat,” upřesňuje. „I když věděl, že se nemusí vrátit živý.“

V březnu měl odejít do důchodu a chtěl co nejvíc času trávit s rodinou. Minimálně jednu věc ale prý změnil k lepšímu: boj tibetské komunity proti Číně svět už roky nezná, díky Nyimovi to teď neplatí, uzavírá South China Morning Post.

Rekordní počet studentů v Británii

Univerzity ve Velké Británii získaly rekordní počet zahraničních studentů. Do školních lavic jich zasedne o 9 procent více než loni, píše deník The Guardian.

Čtěte také

Nový semestr na ostrovech zahájí přes 44 tisíc zahraničních studentů. Zájem během globální pandemie vzdoruje pesimistickým předpovědím. Alespoň to ukazují oficiální statistiky Úřadu pro přijímání na univerzity a vysoké školy. Nárůst totiž představuje pozoruhodný obrat ve srovnání se začátkem letošního roku. Tehdy se univerzity obávaly, že bude málo mezinárodních studentů, což by pak mohlo způsobit finanční krizi celého odvětví.

Univerzity tak zdvojnásobily úsilí o nábor studentů za hranicemi. Pomoci jim mohla i nejistota uchazečů, kteří by se běžně hlásili na školy ve Spojených státech. Tam je ale koronavirus pořád hodně rozšířený. Navíc školy na Novém Zélandu a v Austrálii zavřelysvé brány zahraničním studentům úplně.

Poslechněte si celý přehled zahraničního tisku, který připravil Tomáš Fiala.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.