Každý má svůj názor na sex, politiku a migraci. Je to příčinou nenávisti k uprchlíkům?

03415967.jpeg
03415967.jpeg
Pedagog na středoevropské univerzitě v Budapešti, demograf a odborník na migraci Rainer Münz seznamuje své studenty s realitou dnešního světa lakonicky. Každý člověk má svůj názor na sex, politiku a migraci, a ten názor si nenechá vzít.

Znát více fakt nebo se migrací zabývat dlouhodobě, je v těchto dnech na škodu, říká Münz. Jeho slova, zdá se, platí i pro území České republiky a virtuální realitu českých serverů a sociálních sítí.

Vedle toho, že lze prokázat systematické překrucování nebo zveličování informací o běžencích a migrantech v Evropě, došlo za poslední rok k prudkému nárůstu nenávistných příspěvků v diskusích pod články a na sociálních sítích. Nenávistné a výhružné e-maily začaly chodit i na soukromé adresy lidí, kteří s uprchlíky a migranty pracují a starají se o to, aby se v české společnosti integrovali.

Protiislámské a antiimigrační demonstrace se staly koloritem letošního léta. Řečníci na nich předkládají apokalyptické vize desetitisícových krvežíznivých hord muslimů ženoucích se do českých domácností a apelují na evropské hodnoty, jako je úcta k jednotlivci, rovné zacházení s ženami a muži, demokracie, svoboda projevu a další.

Jenže přesně tyto hodnoty stoupenci hnutí typu „Islám v České republice nechceme“ i anonymní internetoví diskutéři porušují, když vyhrožují lidem, kteří vyjádří k migraci vstřícný postoj.

Výhrůžné maily i nabídky pomoci

Magda Faltová pomáhá uprchlíkům, migrantům a jejich dětem s praktickými otázkami života v Česku skoro 10 let. Ředitelku Sdružení pro integraci a migraci kontaktují v posledních měsících média několikrát do týdne kvůli zvýšenému přílivu migrantů do Evropy. Ona, stejně jako druhý exponovaný odborník na toto téma, Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům, dostávají otázky, které by mělo veřejnosti vysvětlit ministerstvo vnitra, případně volení zástupci.

„Dostávám množství otázek, které se týkají statistik, situace v ČR, kde se zdá, že ze strany státu je informační deficit poměrně velký.“

Uprchlíci zadržení na dálnici D5 by měli dostat možnost azylu

Magda Faltová tak vysvětluje mezinárodní závazky ČR poskytnout ochranu pronásledovaným lidem nebo komentuje možnosti své práce, za což se ve virtuální realitě stává štvancem.

„Dostali jsme jeden, dva, tři e-maily ročně, obvykle od ultrapravicových stran, nicméně poslední rok čelíme denní korespondenci. Je to nový fenomén a vnímám to velmi negativně z hlediska stavu společnosti.“

Magda Faltová se snaží nečíst komentáře pod články věnovanými migraci a nedělat si nic z e-mailů, které jí chodí. Ale některé projevy považuje už za hraničící s trestným činem. Na jeden takový podala trestní oznámení.

„Ten člověk se vyjadřoval, že sice ženy nebije, ale že kdyby mě potkal, že by udělal výjimku. Na druhou stranu říkal, že bude střílet uprchlíky, pokud se přiblíží k jeho domu. To jsem vnímala už za hranicí.“

Magda Faltová jedním dechem dodává, že do Sdružení pro integraci a migraci chodí i pozitivní reakce, ocenění její práce nebo nabídka pomoci uprchlíkům. Že se Češi o cizince v těžké situaci zajímají, ačkoliv to z médií vypadá, jako by normou byl xenofobní až rasistický postoj, potvrzuje i Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům.

„Je škoda, že v médiích nezaznívají také dobré reakce. Nemáme tedy prostor, abychom poděkovali lidem, kteří se nabízí, že by poskytli materiální pomoc, ubytování, zaměstnání uprchlíkům. Když zveřejníme, že potřebujeme pro uprchlickou rodinu plenky pro děti, vždy se někdo ozve.“

Uprchlíci v Srbsku, poblíž maďarské hranice

Uprchlíci se bojí s médii mluvit

Dalším důkazem toho, že Češi nejsou jen xenofobové, ale projevují i empatii s lidmi v nouzi, je projekt nadačního fondu Generace 21. Tento týden podal fond žádost české vládě přesídlit 152 iráckých křesťanů, kteří museli utéct před pronásledováním organizací Islámský stát. O zájmu české veřejnosti o aktivity fondu Generace 21 se již dříve vyjádřil Jan Dezort:

„Ozývají se lidi, kteří jsou ochotni poskytnout ubytování bez nároku na nájem po nějakou dobu. Nebo můžeme kombinovat to, že někdo nabízí finanční pomoc s tím, že někdo nabízí místo, kde by ti lidé mohli být.“

Že jsou mediální debata a virtuální prostor v Česku pokřivené, dokresluje ještě jedna zkušenost. Citelně v ní chybí hlas samotných migrantů a uprchlíků. Hana Franková tvrdí, že její klienti se v zájmu bezpečnosti neodvažují s médii mluvit.

„Pracujeme s migranty, kteří tu mají českou rodinu, s partnery českých občanů. Jsou to často lidi, kteří projevili osobní odvahu tím, jaké překážky museli překonat na cestě sem, jak výborně se tady uchytili, jak tady dobře zapadli, ale nechtějí se exponovat, protože prostě se bojí.“

Na téma nenávisti a tzv. hate speech vzniklo několik výzkumů. Za všechny jmenujme iniciativu Hate Free Culture, organizaci Člověk v tísni nebo Multikulturní centrum Praha. Matouš Hrdina se nenávistným obsahem na internetu vůči cizincům zabývá i jako doktorand mediálních studií na pražské Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Připomíná, že hate speech není nijak definována zákonem.

Zhruba 50 běženců se 30. července pokusilo utéct ze zařízení pro uprchlíky v Bělé pod Bezdězem (na snímku z 21. července).

„Projevy nemusí být nadávky. Obecně jde o projevy, které mohou směřovat k vyvolání nenávisti nebo nějakých antipatií vůči skupině obyvatel.“

Čtěte také

V Česku bylo do tohoto týdne zadrženo kolem 3000 cizinců prchajících dále do Evropy. Do konce června požádalo v Česku o azyl 728 lidí. Loni požádalo za celý rok 1156. Jeden žadatel o azyl připadá zhruba na deset tisíc Čechů.

Polovina žadatelů pochází z Ukrajiny. Ze Sýrie nebo Afghánistánu, kde lze předpokládat, že žadatel může být muslim, letos v Česku požádalo 64 lidí. Syřanů žije v Česku asi 500, většinou se sem vrátili po studiích v socialistickém Československu. Údaje pochází z veřejně přístupných statistik ministerstva vnitra a serveru datovazurnalistika.cz.