Kavkazský film na Letní filmové škole 2007

V Uherském Hradišti byly promítnuty nejen desítky takřka nedostupných filmů, ale představila se zde i řada hostů z regionů na rozhraní Evropy a Asie. I díky tomu se mohli diváci obšírně seznámit s produkcí kavkazských kinematografií a nahlédnout tak do historie a současnosti této sice výbušné, ale v mnoha ohledech také pozoruhodné oblasti.

Jak ovšem uvedl filmový historik a dramaturg příslušné sekce Tomáš Hála, rozhodnutí nazvat jeden z programových cyklů letošní LFŠ jako "kavkazský film" bylo poněkud nepřesné. Vzhledem k současné geopolitické situaci by se mělo raději mluvit o konkrétních kinematografiích existujících v rámci suverénních států Arménie, Ázerbajdžánu a Gruzie. Prostřednictvím jejich produkce byla také představena filmová tvorba vznikající na Kavkaze od němých počátků až po současnost.

Poněvadž řada domácích režisérů odešla za uměleckou prací do zahraničí (Otar Ioseliani, Nana Džordžadzeová), byly na LFŠ uvedeny také jejich filmy a opomenuty nezůstaly ani snímky zahraničních tvůrců, které specifické prostředí Kavkazu ponoukalo k vlastní reflexi (Atom Egoyan, Jan Špáta).

Logo|foto:Český rozhlas

Zvláštní pozornost organizátoři přitom věnovali osobnosti a dílu Sergeje Paradžanova (1924 - 1990) coby výjimečnému umělci, který různorodý kavkazský region sjednocoval ve svých výtvarně propracovaných filmech čerpajících z tamních legend a mýtů. V Uherském Hradišti byla představena také jeho výtvarná díla - od koláží nebo kreseb až po skici k filmům. To vše prostřednictvím fotografické výstavy, kterou připravilo Muzeum Sergeje Paradžanova v Jerevanu, jež na LFŠ přijel prezentovat i jeho ředitel Zaven Sarkisjan.

Na Moravu však dorazila i řada dalších kavkazských intelektuálů a umělců, z nichž je možné zmínit například režiséra Rustama Ibragimbekova z Ázerbajdžánu nebo gruzínského filmového tvůrce Eldara Šengelaju.

O kavkazském filmu jsme hovořili v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 10.8.2007.