Kauza Rath ničí i firmy údajně zapletené do korupce a také buštěhradský zámek

Celá kauza má ale ještě jiný rozměr, který soudy neřeší. Zveřejnění některých praktik dopadlo i na společnosti, které měly být podle detektivů zapletené do korupčního případu. Zámek v Buštěhradě zatím marně čeká na opravu.

Z miliardových obratů do insolvence

Celá kauza se týká sedmi firem. Tři jsou stavební společnosti, tři patří mezi hlavní dodavatele zdravotnické techniky v Česku a jedna firma se podílela na organizaci výběrových řízení.
Největší negativní dopad má kauza na firmu Konstruktiva Branko. To nebyla úplně malá společnost, za posledních deset let měla každý rok miliardový obrat. Tato firma vyhrála i zakázku na opravu Buštěhradského zámku, podle vyšetřovatelů předraženou minimálně o 16 milionů korun, z nichž 14 milionů pak mělo jít na úplatky pro Davida Ratha a jeho dva známé.

Tři měsíce po vypuknutí kauzy firmu koupila nově založená společnost Tenton, a veškeré stavební aktivity se tak měly odehrávat vesměs se stejnými lidmi, ale pod jinou značkou a jinými majiteli. Jenže záměr úplně nevyšel, a tak se noví majitelé rozhodli firmu poslat do konkurzu.

„Bohužel negativní vnímání pověsti společnosti Konstruktiva Branko některými věřiteli, zejména bankami, a některými účastníky trhu stavebních prací, zejména vyhlašovateli veřejných soutěží, se přeneslo i na navrhovatele jako nabyvatele podniku,“ stojí mimo jiné v textu insolvenčního návrhu.

Firmy mění majitele

Firmě se tak kvůli tomu nepodařilo dosáhnout ani na bankovní záruky, které jsou podmínkou pro veřejné soutěže. A protože nezískala dostatečný počet stavebních zakázek, je teď v konkurzu. Konstruktiva Branko není jedinou firmou, která se po zatčení bývalého hejtmana odhodlala ke změnám, další je stavební společnost Fisa, která měla být subdodavatelem u stejné zakázky.

Její bývalá spolumajitelka Ivana Salačová jako jediná z obžalovaných popsala, jak se u zakázek uplácelo. I ona ale dva měsíce po zatýkání firmu opustila – svou polovinu převedla na syna a firma pak změnila název na JIPE. Na dotazy, nakolik se tato kauza promítla na hospodaření firmy, nikdo neodpověděl a není to ani zřejmé z veřejných listin, protože v obchodním rejstříku jsou naposledy údaje za rok 2011.

Firmy dodávající zdravotnickou techniku fungují dál. Ale třeba z firmy PURO- KLIMA, která měla být zapletena do uplácení v zakázce na vybavení kladenské nemocnice, odešel obžalovaný Martin Jireš z postu místopředsedy představenstva. Zjevně ovšem ne ve zlém, protože dostal podíl na ročním zisku převyšující devět milionů korun.

Před třemi měsíci opustil post jednatele firmy Hospimed další obžalovaný Jindřich Řehák. Ani on, ani firma ale nechtěli sdělit důvody tohoto kroku. Ani to ale není nějak zásadní krok, protože majoritu ve firmě si tento muž ponechal.

Zámek v Buštěhradě dál chátrá

„Zámeckou zahradu jsme otevírali 27. července. Peníze do toho investoval především středočeský krajský úřad, kterému zahrada de facto patří,“ popisuje místostarosta Buštěhradu Miroslav Oplt na prostor zrekonstruované zámecké zahrady. Nad ní se tyčí zadní část buštěhradského zámku. „Bohužel s touhle krásnou částí Buštěhradu kontrastuje stav zámku, protože tohle je zadní strana, kde přesně vidíte část, která je dneska rekonstruovaná pro účely budoucího městského úřadu. Druhá část, řekněme dvě třetiny, zůstává s velkým otazníkem,“ dodává místostarosta.

Památka se celkových oprav zatím nedočkala a město zrekonstruovalo alespoň její menší část, říká starostka obce Jitka Leflerová. „Ta stála pro nás včetně dotací přes 40 milionů,“ upřesňuje. Buštěhradská radnice získala sídlo v roce 2003 ve veřejné dražbě a před třemi lety větší část zámku odkoupil Středočeský kraj, který plánoval velkolepé opravy placené z evropských peněz.

Podle plánů středočeského hejtmana Josefa Řiháka z ČSSD to zatím vypadá, že z barokního skvostu zůstane i nadále jenom ruina. „Nemáme na to peníze a budeme se muset do budoucna rozhodnout, zdali podle smlouvy vrátíme tuto část městu, anebo si to necháme a budeme to rekonstruovat,“ vysvětluje hejtman.

Pokud by se zámek vracel městu, vedení by ale na jeho rekonstrukci nemělo peníze. „Kdybychom věnovali peníze na zámek, budou nám váznout ostatní věci v Buštěhradě a to nemůžeme dopustit,“ potvrzuje starostka Jitka Leflerová. Doufá, že se neopravená část barokní památky alespoň zabezpečí před zřícením a také před vandaly. Kraj teď rozmýšlí, kolik do rozpadlého objektu investuje.

„Rozsah zakonzervování je zhruba od nejmenšího kolem dvou milionů korun až po osm milionů korun na delší dobu. Záleží, jak se rozhodneme a kdy bychom začínali s celkovou rekonstrukcí,“ doplnil Josef Řihák. Otázkou podle hejtmana je i to, jestli by kraj měl po případné rekonstrukci dost peněz na provoz památky. Ročně by zaplatil deset milionů korun.