Kauza americké kyberšpionáže: Hackerskými útoky získávají informace i jiní, říká expert

Zveřejnění WikiLeaks mimo jiné mluví o možnosti zneužití chytrých televizorů, které se mohou stát terčem hackerských útoků a proměnit se tak ve výzvědný nástroj. „Takové typy škodlivých softwarů, tedy malwarů, už jsou dnes na světě. (...) Jsou schopny z chytrého telefonu udělat v podstatě špionážní zařízení, to znamená ovládnout jeho kameru a jeho mikrofon k tomu, aby odposlouchávaly a snímaly dění, které mají kolem sebe, a vysílaly je na nějaké internetové servery,“ říká ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu Jiří Palyza.

Hackerský útok není technologicky omezen, ale je omezen pouze finančně. Je jen otázka ceny, kolik takový hackerský útok může stát. Cena se odvíjí od instituce, na kterou se bude útočit, a jak hodnotná ta data jsou.Jiří Palyza

Běžní uživatelé by si podle Jiřího Palyzy měli dávat pozor hlavně na to, co a kam zvěřejňují, jakým způsobem si chrání svůj vlastní privátní prostor a jak se v prostředí internetu pohybují a chovají.

Palyza se také nedomnívá, že by zveřejněné praktiky byly výsadou jen Spojených států amerických. Dnes je prý veřejným tajemstvím, že existují agentury, které poskytují služby získávání informací prostřednictvím hackerských útoků. Překvapením by pro Palyzu nebyly ani vládní zakázky tohoto typu: „Dovedu si představit, že součástí politických bojů, například v případě voleb, politických či legislativních změn, které se očekávají, může být zvýšená aktivita vyhledávání určitých agentur a služeb.“

Server naznačuje, že zanedlouho publikuje další soubory, a to ještě závažnější. Podle ředitele Národního centra bezpečnějšího internetu by mohlo jít o informace týlající se třeba pozadí prezidentských voleb v USA. Může jít ale také o informace, týkající se globální politické situace, nebo třeba boje proti fundamentalistům.

RELEASE: Vault 7 Part 1 "Year Zero": Inside the CIA's global hacking force https://t.co/h5wzfrReyy pic.twitter.com/N2lxyHH9jp

— WikiLeaks (@wikileaks) 7. března 2017

Jiří Palyza je přesvědčen, že v současné chvíli je zodpovědností každého jednoho uživatele internetu, aby si byl vědom potenciálních rizik a přizpůsobil jim své chování. Nejohroženější jsou podle něj uživatelé věkově spadající do generace takzvaných mileniálů, jejichž život je úzce propojen se světem internetu již od dětství, a podle digitální stopy, kterou denně zanechávají, mohou být později hodnoceni.

Pokud jde o nejslabší článek ochrany informací, má Palyza jasno – je jím vždycky uživatel. „Je to vždycky člověk, přes kterého je ten útok vedený a který se buď dal uplatit, nebo se přes jeho částečně nezabezpečený a nebo lehce zranitelný systém, který může používat, dostane do centrálního systému. Typickými případy mohou být třeba zařízení, která dnes firmy dovolují používat svým zaměstnancům, to znamená své vlastní prostředky, které si přinášejí a používají je ve firemních prostředích,“ uzavírá.