Katolická církev v Polsku ztrácí mladé věřící, společnost ale stále ovlivňuje

Varšavské divadlo Teatr Powszechny přišlo loni s odvážnou myšlenkou. Uvedlo na scénu hru Prokletí, kterou režíroval Chorvat Oliver Frljič. V inscenaci se mimo jiné objeví oběšená postava papeže Jana Pavla II. Polští katolíci a nacionalisté hlasitě protestují.

Představení prý napadá základní hodnoty polské společnosti. Neprotestují proti němu zdaleka poprvé, ale tentokrát chtěla varšavská radnice jejich demonstraci zakázat, protože se dřív chtěli pokusit zabránit platícím divákům ve vstupu do budovy. Soud zákaz zrušil jako neústavní. Představení je vyprodané až do konce sezóny.

Oblíbená procesí

Stát na 120 let zmizel z mapy Evropy a to, co tehdy spojovalo Poláky a dokonce zachovalo polský jazyk, byla církev.Jerzy Gapski

Polští katolíci protestují, ale kontroverzní představení se ve varšavském divadle hraje dál. Řekli byste, že už jsou prostě katolíci v Polsku možná hlučnou, ale okrajovou skupinou. Pak se ale zajdete podívat na Svátek Těla a Krve Páně – lidově Boží tělo. Získáte jiný úplně obrázek.

K bazilice svatého Jana Křtitele ve Varšavě přišlo tolik lidí, že se na mši svatou ani nedostali a stojí ve velkých davech v okolních ulicích. Mši přenášejí reproduktory, aby si ji mohli poslechnout i lidé venku. Za chvíli vyrazí hlavní varšavské procesí.

Ministranti, za nimi skauti i veteráni z druhé světové války. Ti všichni jsou součástí důstojného a okázalého procesí. Zhruba 60 % účastníků tvoří důchodci, 30 % rodiny s dětmi a zbytek mladí lidé, obvykle ve dvojicích, někdy jednotlivě. Mladí Poláci už sice nejsou tak silně věřící jako jejich předci, ale katolická církev je v Polsku pořád velmi citelnou a hmatatelnou společenskou silou.

Církev Poláky spojuje

V Čechách a na Moravě nemají katolická procesí zdaleka tolik účastníků, jako v Polsku (na snímku procesí u Žatce)|foto: CC-BY-SA-3.0, SchiDD

Farář Jerzy Gapski z farnosti u kostela svatého Václava v Praze na Smíchově, jinak vyšehradský kanovník, říká, že přibližně čtvrtinu kněží, kteří v České republice působí, tvoří kněží z Polska.

Poláci obecně chodí do kostela častěji než jejich sousedé. Podle Gapského to má historický důvod, protože se na polském národě podepsalo trojí dělení země. „Stát na 120 let zmizel z mapy Evropy a to, co tehdy spojovalo Poláky a dokonce zachovalo polský jazyk, byla církev,“ vysvětluje farář a dodává, že když jim teče do bot, přimykají se Poláci právě ke katolické církvi.

Strach z úbytku mladých věřících Poláků ale Gapský nemá. Vlivem západní Evropy a svobody sice někteří možná věřit přestanou, ale rozhodně to nebere jako totální ohrožení, že by za padesát let mělo být v Polsku jen pět procent věřících. Podobné tendence tu podle něho byly vždycky a vždycky i budou.