Kateřina Smejkalová: Tak jak na tom Česko ohledně chudoby vlastně je?
Málokterý mýtus se v české debatě drží tak sveřepě, jako že máme nejméně chudých v Evropě. Pravděpodobně je to i tím, že skutečně takový žebříček, nadto od renomovaných statistiků z Eurostatu, existuje. Z jakých důvodů se takto zavádějící statistika ještě vůbec počítá, se těžko domýšlet. Předmětem nejen tuzemské kritiky je každopádně už delší dobu a její nesmyslnost nyní nad vší pochybnost dokázal korigující přepočet výzkumníků z PAQ Research.
Čtěte také
Relativní příjmovou chudobou trpí ti, kteří vydělávají méně než 60 procent mediánového příjmu v té které zemi. Potud panuje v zásadě konsenzus, a právě na této definici i původní evropská statistika staví. Pro každou zemi spočítá podíl takových lidí a pak výsledky položí vedle sebe.
Z toho Česko vychází jako evropský premiant – takto definovaných chudých máme pouze kolem deseti procent, zatímco ostatní státy víc. To pak svádí k pravidelným závěrům, že se vlastně máme ekonomicky lépe dokonce i než jinak svým blahobytem proslulé země západní Evropy.
Srovnávání nesrovnatelného
Problém spočívá v tom, že takové státy sice mohou mít vyšší podíl těch, kteří vydělávají méně než 60 procent mediánového příjmu dané země, nicméně reálně to je o tolik víc peněz, že si za ně i při tamních vyšších cenách dovolí víc, než čeští chudí s těmi našimi.
Čtěte také
Právě v tom je srovnávání mezi jednotlivými zeměmi při užití dané metodologie zavádějící a nesmyslné. PAQ Research trefně glosuje, že země jako Lucembursko sice domnělých chudých mohou mít více, jenže ti si žijí jako naše střední třída.
U této glosy nicméně výzkumný tým nezůstal – jal se statistiku vystavět tak, aby bylo měření chudoby opravdu srovnatelné. Za tím účelem jednak použil celoevropský mediánový příjem a jednak také zohlednil rozdílnou kupní sílu v jednotlivých zemích. Rázem Česko není na špici, ale pouze někde ve středu pole.
Vzniká žebříček, který i laicky dává daleko větší smysl než ten původní – zatímco v tom byly země jako Rakousko, Německo nebo Švédsko daleko za Českem, ten nový kopíruje většinu jiných ekonomických ukazatelů.
Jasně se v něm rýsuje příjmový náskok západní Evropy, středně dobrá situace jejího středu, tedy i nás, a pokulhávání východu a jižních periferií.
Špatná situace seniorů i samoživitelek
Konkrétně je podle nového přepočtu v Česku příjmovou chudobou ohrožená pětina lidí. Týká se až dvou třetin samostatně žijících seniorů – o ty se jinde dokáží postarat násobně lépe, protože v evropském průměru jich takových je jen 28 procent.
Čtěte také
Špatně na tom jsou bezmála z poloviny také samoživitelské domácnosti s dětmi, i v tom si jinde vedou o poznání lépe. Nakonec se i do této statistiky propisuje česká krize bydlení – mezi chudé u nás patří z jedné třetiny také nájemníci, zatímco v evropském průměru pouze z pětiny.
Analýza a návrhy na reformu toho, jak je indikátor relativní příjmové chudoby konstruován, jsou důležité jednak pro celoevropskou debatu a politická opatření na úrovni EU – konkrétně výzkumníci upozorňují na to, že na základně stávajícího výpočtu může docházet k nesprávné alokaci evropských fondů.
Popíráním sociální problémy nezmizí
Klíčový je ale signál zejména pro tuzemskou debatu, málokterá statistika je v ní totiž tak zpolitizovaná jako tato. Nekritické poreferování, případně přímo jásání nad tím, že máme nejmenší problém s chudobou v celé Evropě, dosud doprovázelo její zveřejňování každoročně, a to jak ze strany politiků, tak většiny médií.
Čtěte také
To je u výsledku, který tak moc odporuje jak většině jiných ukazatelů, tak i prostému laickému přehledu o životních podmínkách v různých částech Evropy, skutečně zarážející a místy až skandální.
Koneckonců i koalice Spolu letos opět neváhala si část původního premiantského žebříčku otisknout na předvolební materiály. Uvidíme, zda je alespoň nyní stáhne z oběhu.
Celkově je tuzemská debata o stavu zdejšího blahobytu podivně polarizovaná. Řada lidí, paradoxně hlavně z toho tábora, který si zakládá na informovanosti a objektivních datech, zároveň často vehementně odmítá cokoli, co se nehodí do jejich vlastního vnímání.
Sociální problémy ale nezmizí tím, že je budeme popírat, případně dotčeným lidem vysvětlovat, že se vlastně přece mají dobře, jak se teď zhusta také v předvolební kampani děje.
Zmizí až s uznáním jejich existence a adekvátními řešeními. Díky nové, přesnější statistice pro to jsou zase trochu lepší výchozí podmínky.
Autorka je politoložka, působí ve Friedrich-Ebert-Stiftung
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
