Kateřina Smejkalová: Jak zvládne 87 procent vysokoškoláků ve Sněmovně reprezentovat všechny ostatní?
Prvním povolebním dnům dominovala debata o skokovém navýšení zastoupení žen v parlamentu z dosavadní čtvrtiny na třetinu, které z podstatné části ovlivnili voličky a voliči udělením svých preferenčních hlasů právě ženám.
Pozornost si pak vysloužil i jeden z historicky nejvyšších podílů nejmladší věkové kohorty – lidí pod 29 let bude v dolní komoře zasedat deset. Ostatní demografické charakteristiky nově zvoleného zákonodárného sboru už zůstaly spíše na okraji zájmu, to je ale přinejmenším v případě jedné další kategorie škoda.
Čtěte také
Co se dosaženého vzdělání týče totiž bude Poslanecká sněmovna vykazovat dramatickou nadreprezentovanost lidí s tím vysokoškolským – zatímco v celé populaci jich je pouze 27 procent, mezi poslanci budou představovat celých 87 procent, tedy víc než třikrát tolik.
Není to přitom tak, že by se lidé s nižším než bakalářským vzděláním o účast v politice nezajímali – na samotných kandidátkách jich bylo přes polovinu, což se blíží jejich podílu ve společnosti. Nicméně byli v drtivé většině případů na nevolitelných místech a voliči a voličky ještě preferenčními hlasy dále pomohli těm s tituly, i když jen velmi drobně.
Zastupování občanských hodnot a zájmů
Samozřejmě je na místě zkonstatovat, že práce ve vrcholné politice je náročná a kromě konkrétní odbornosti, kterou člověk na vysoké škole získal, se poslancům s titulem jistě hodí i další dovednosti, které by mělo studium zprostředkovat, jako je práce s dlouhými texty, analýza komplikované matérie a schopnost se k ní strukturovaně vyjádřit.
Zároveň je však potřeba připomenout, že to, co má být v zastupitelské demokracii zastupováno především, není odbornost, ale hodnoty a zájmy lidí s nejrůznější životní zkušeností.
Je vlastně s podivem, že to je v případě vzdělání potřeba připomínat, protože třeba právě u zastoupení žen jsme si na argument odlišnou životní zkušeností zvykli jako na jeden z klíčových, a i nyní se proti hlasům, kterým se vyšší účast žen nepozdává, zhusta ozývá.
Čtěte také
Stejně tak kupříkladu nikdo nerozporuje, že je v pořádku mít krajské kandidátky, protože v Praze se zkrátka žije jinak než v Karlovarském kraji, a lidi je tak potřeba mít ve Sněmovně odevšud.
Samozřejmě není cílem hnát otázku reprezentace do krajnosti – jistě platí, že když má někdo zájem a odpovídající citlivost, může solidně zastupovat i zájmy lidí, kteří žijí odlišným životem než on sám. Jenže zrovna vzdělání je naprosto klíčová sociologická kategorie předurčující obvykle výši příjmu i velikost majetku, zájmy a životní možnosti i ambice.
Mezi poslanci nám tak zřejmě budou chybět lidé se zkušeností s třísměnným provozem, stěhováním z nájmu do nájmu, exekucí nebo tací, kteří nikdy nebyli v zahraničí. A z četných zkušeností víme, že s empatií vůči neprivilegovaným životním trajektoriím na tom česká vrcholná politika zrovna dobře není.
Expertízu mohou dodat odborníci, zkušenost hůře
Zatímco životní zkušenost se supluje spíše obtížně, o odbornosti to neplatí. Kupříkladu v německém Bundestagu má každý poslanec či poslankyně k dispozici několikačlenný vědecký tým, který má na starosti právě dodávání expertízy.
Čtěte také
Úkolem zákonodárců je pak do čísel a informací, které samy o sobě obvykle ponechávají prostor pro nejrůznější podobu politických rozhodnutí, vnést svou perspektivu a hodnoty a zájmy, které zastupují. Například na otázku, kdy by měli jít do důchodu náročné profese, se bude nutně jinak dívat dělník a vysokoškolák, i když podklady dostanou stejné.
Poslanci a poslankyně požívají jednu z nejnižších hladin důvěry ze všech institucí v Česku. Nezanedbatelné počty lidí k volbám nechodí, protože mají dojem, že pro ně je jedno, kdo je u vlády.
Ti zbývající často artikulují, že se v politice přehrává divadlo, které s jejich životem má málo společného. Je těžké se vyhnout otázce, jak moc bychom si ve všech těchto věcech polepšili, kdyby bylo ve Sněmovně více zdravotních sester nebo kamioňáků.
Na tahu jsou přitom primárně politické strany, které by tu spoustu svých zájemců a zájemkyň z řad lidí bez titulu mohly pustit výše na kandidátky. Anebo holt voliči a voličky, kteří je příště mohou vykroužkovat spolu se ženami a mladými.
Autorka je politoložka, působí ve Friedrich-Ebert-Stiftung
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
