Kateřina Perknerová: Prezidentská soutěž a miliardy
Miloš Zeman, Jiří Dienstbier, Přemysl Sobotka a Karel Schwarzenberg byli prezidentští kandidáti se stranickým razítkem. Tím řečeno, že i pro voliče čitelní. Měli za sebou jasnou politickou dráhu včetně poslanecké, senátorské či vládní. Jejich názory byly všeobecně známé.
V poslední přímé volbě v roce 2018 se ovšem do finále dostal vedle Zemana i Jiří Drahoš. Úctyhodný profesor a bývalý předseda Akademie věd ČR, avšak ryzí nepolitik. To, že je demokrat a zastánce úzkostlivého dodržování litery i ducha ústavy, zkrátka nestačilo.
Čtěte také
Letos se nabízejí pouze dva straničtí kandidáti, Andrej Babiš za hnutí ANO a Jaroslav Bašta za SPD. Babiše jako jednoho z favoritů prvního kola přitom žádné ideové mantinely neomezují. Začínal jako pravicový soupeř tehdy vládnoucí ČSSD, aby byl nyní největším sběratelem levicových hlasů.
Bez ohledu na tuto názorovou bažinu je Babiš výrazná figura. Deset let ve vrcholové politice z něj učinilo jednoho z hybatelů veřejné scény. Excentrickému šéfovi hnutí ANO jsou přes jeho mizerné řečnické schopnosti blízká jakákoliv pódia. Rád se předvádí u pultíku ve sněmovně i na výjezdech mezi lidmi v regionech. Své publikum si zkrátka umí najít.
Laskavý diktátor s tučným kontem?
Ostatní zájemci o nejvyšší státní úřad musejí především napínat síly, aby lidé seznali, co jsou zač. Nejde jen o jejich minulost a profesní kariéru, ale především uvěřitelnost stanovisek, jež doposud neměli důvod předestírat.
Čtěte také
Danuše Nerudová nikdy nemusela promýšlet svůj vztah k Izraeli nebo aspektům udělování milostí. Petr Pavel se určitě nezabýval daňovým systémem a důchodovou reformou. V tomto ohledu jsou to kandidáti z kategorie tabula rasa.
Polehčující okolnost je v tom, že ať bude zvolen kdokoliv z nich, podstata parlamentní demokracie nebude ohrožena, stejně jako zakotvení České republiky v NATO a Evropské unii. Andrej Babiš by sice měl aktivistické choutky zasahovat do denního vládního provozu, podkopávat postavení Senátu a označovat sněmovnu za žvanírnu, ale s výhledem na druhé funkční období by se krotil a vše ponechával v ryze teoretické rovině.
To platí pro rok 2023, ale jaký je výhled do budoucna? Petr Pithart před dvěma lety pro Deník uvedl: „V řadě zemí si lidé přejí silné vůdce. Právě proto, že kolem nás je tolik nejistot a svět je méně a méně srozumitelný a předvídatelný. Změny jsou tak rychlé, že je nestačíme ani registrovat.
Čtěte také
Instinktivní obranou před tím je volání po silném vůdci. Dnes už i seriózní myslitelé připouštějí osvícenou, laskavou formu diktátorství... To se snadno řekne, ale kde berou jistotu, že diktátor bude veden bohulibými motivy? Jakmile se bude cítit ohrožen, okamžitě zapomene na sliby. S tím bych proto nikdy nesouhlasil, neboť poučení z minulosti je příliš mnoho.“
Pravidla přímé volby ovšem skrývají mnohá rizika. Vždyť k tomu, aby se do seznamu oficiálních kandidátů pro první kolo dostal i člověk se systémovou chybou, což je termín Josefa Středuly, stačí jen deset, respektive dvacet podpisů zákonodárců nebo 50 tisíc občanů. A 40 transparentních milionů. Těch nikde nedeklarovaných může být násobně víc.
Letos kandidují tři miliardáři, Andrej Babiš, Karel Janeček a Tomáš Březina. Co když se příště rozhodne ovládnout Hrad a prostřednictvím jmenovacích pravomocí i Ústavní soud a Českou národní banku „laskavý“ diktátor s tučným kontem? O tomto aspektu volby se příliš nemluví, ale právě peníze a ambice některých jedinců mohou referendum o hlavě státu vychýlit nežádoucím směrem a z nástroje přímé demokracie učinit jejího hrobaře.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Čekání na prezidenta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
