Kateřina Perknerová: Pravomoc není totéž, co vliv
Proberme oblasti, které zajímají všechny občany a mladou generaci zvlášť. Životní prostředí, školství a zadlužování státu. Na jejich modelaci má zásadní vliv vláda se sněmovní většinou.
Na klimatické konferenci v Egyptě Petr Fiala ve svém úvodním projevu uvedl: „Česká republika se plně hlásí ke společným klimatickým cílům Evropské unie – snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.“ Premiér to dal do aktuální souvislosti s nutností zbavit se závislosti na fosilních palivech z Ruska.
Čtěte také
Znamená to ovšem, že i Česko bude muset v tempu ozeleňování přidat. Oznámení Mariana Jurečky, tentokrát v roli pověřeného ministra životního prostředí, že na úspory v domácnostech a bytových domech půjde z Modernizačního fondu 54 miliard, je krok správným směrem. Zateplování, výměna oken, tepelná čerpadla, solární panely na střechách, to vše je sice objemově drobný příspěvek, ale mentálně významný.
Podpoří obecné povědomí o tom, že klima je skutečně velký problém. A kdo nechce naslouchat vědeckým výpočtům, nechť si představí, že trvalejší sucho v subsaharské Africe může být spouštěčem mnohamilionových uprchlických vln do Evropy. Indům, Číňanům a Američanům, kteří jsou největšími znečišťovateli ovzduší, to asi může být jedno, ale všeho do času. Od toho jsou tady světové organizace, diplomacie a obchod, aby použily příslušné páky.
Kosmetické vládní změny
Čtěte také
Shodou okolností ve středu vláda rozhodla také o uvolnění další půl miliardy korun na výstavbu škol, především v okolí velkých měst. Ve Středočeském kraji jich kupříkladu vyroste šest. Pochopitelně zásadnější je, co se bude dít uvnitř těchto budov, ale i o tom se vede čilá debata, která se vyvíjí žádoucím způsobem, byť zrychlení a konkrétní výsledky by už mohly být na dohled.
Jednoznačné ne řekli ministři školnému, každý možná z trochu jiného důvodu. Politicky je to neprůchodná věc a z hlediska přínosu do státního rozpočtu marginální. O to víc budou muset politici přemítat, jak povzbudit na vysokých školách kvalitu a potlačovat průměrnost nebo spíš liknavost a proplouvání od zkoušky ke zkoušce až k diplomu.
Třetím okruhem jsou schodky veřejných financí. Strážce státní kasy Zbyněk Stanjura na setkání s novináři sdělil, že jeho ambicí je snížit strukturální deficit o 70 miliard. Doporučení Národní ekonomické rady vlády kabinet podrobně rozebere, avšak už nyní je evidentní, že k žádným radikálním zásahům nepřistoupí.
Čtěte také
Nezavede školné ani nadstandard ve zdravotnictví, nezruší bonus 500 korun pro penzisty za každé vychované dítě, nebude podporovat slučování obcí a už vůbec se nevrátí k vyšší daňové zátěži příjmu fyzických osob na úrovni roku 2020.
Vládní změny tedy budou jen kosmetické, i když konkrétně Stanjurova úvaha o úpravě rodičovské dovolené podle rakouského modelu nebo o těsnějším navázání rozpočtového určení daní na obce se školami, stojí za pozornost.
Všechny zmíněné oblasti jsou celospolečensky naléhavé a nelze je odbýt tvrzením, že sněmovní volby nějak dopadly, pročež máme na čtyři roky vystaráno. Neplatí to nikdy, a už vůbec ne v době Putinovy války na Ukrajině. I proto bude příští rok důležité, koho si voliči vyberou za prezidenta. Hlava státu má ústavou dané pravomoci, ale její vliv je v České republice historicky nepoměrně větší. Její přístup nejen k výše popsaným tématům tak může leccos ovlivnit. Pozitivně, ovšem také negativně.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Čekání na prezidenta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
