Kateřina Perknerová: Politici jako odraz doby
Pokud jste si nenechali ujít finále hokejového mistrovství světa mezi Finskem a Kanadou, možná jste zaznamenali záběry půvabné fanynky v hledišti. Byla to finská premiérka Sanna Marinová. Pozoruhodná mladá žena. V roce 2019 se stala nejmladší předsedkyní vlády na světě. Teď jí je 36 let, na politický vrchol vystoupala přes šéfování městské rady v Tampere a místopředsednickou pozici v sociální demokracii.
Jejím velkým tématem jsou rovné příležitosti, prosadila například sdílenou šestiměsíční rodičovskou dovolenou. Na ní se už jako poslankyně vystřídala se svým partnerem. Důraz klade na ekologii, sociální otázky a kvalitní vzdělání. Zkrátka klasická levicová vůdkyně.
Čtěte také
Přesto se do povědomí světové veřejnosti dostala jako žena, která chce přivést svou doposud neutrální zemi do Severoatlantické aliance. Nejenom v tom má značnou podporu veřejnosti. Její vládě, v níž zasedá jedenáct ministryň, věří 55 procent obyvatelstva, což je rekord. „Je to politička, která odráží svou dobu,“ řekl o Marinové serveru Aktuálně.cz finský historik Vesa Vares.
Pokud bychom toto hodnocení aplikovali na domácí poměry, nedobrali bychom se zrovna pozitivních závěrů. V úterý vynesl prvoinstanční soud verdikt ohledně korupční kauzy Stoka. V ní jako hlavní aktér figuruje Jiří Švachula, bývalý člen hnutí ANO a místostarosta městské části Brno střed. Nyní jako hlava organizované zločinecké skupiny dostal nepravomocně trest 9,5 let vězení a zabavení majetku v řádu několika milionů korun.
Proč je v Česku přebytek Švachulů a Hamáčků
Odsouzeno bylo i dalších osm obžalovaných. Nejde o nějaký exces jednotlivce a usmolenou obálku s tisícovým bakšišem. Tady měla výše úplatků dosáhnout 47 milionů a týkala se téměř 30 zakázek v brněnské městské části. Jednoduše promyšlený mafiánský systém.
Čtěte také
Andrej Babiš kdysi tuto aféru bagatelizoval s tím, že Švachulu vůbec nezná a jakmile se dostal do hledáčku policie, hnutí musel opustit. Věřte ovšem člověku, který sám stane před soudní stolicí v případu Čapí hnízdo. Pan Vares by možná řekl, že jde o politiky, kteří odrážejí českou realitu.
A to by třeba ještě netušil, že bývalý vicepremiér, minstr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček neuspěl se svými žalobami na Seznam Zprávy. Jeho redaktoři loni v květnu napsali, že chtěl odjet do Moskvy s plánem vyměnit mezinárodní skandál kolem explozí ve Vrběticích za dodávky ruské vakcíny Sputnik a vrcholný summit Biden – Putin v Česku. Hamáček to popřel, na reportéry podal trestní oznámení a požadoval satisfakci deset milionů korun. Neuspěl ani v jednom bodu. Detaily se veřejnost nedozvěděla, protože dokazování bylo v tajném režimu. Prostou logickou dedukcí bychom však mohli dojít k úděsnému resumé, že exministr vnitra chtěl zamést pod koberec záležitost, která stála dva lidské životy a později vedla k rozprášení zpravodajského hnízda na ruské ambasádě v Praze.
Vláda, která vystřídala ministerskou sestavu hnutí ANO a ČSSD, zatím žádný skandál nemá. Přesto jí věří jen 35 procent lidí. Její Deštník proti drahotě moc nezabírá, pomoc je pomalá a komplikovaná. V komunikaci Fialův tým překvapivě selhává, nedokáže své záměry vysvětlit, občany a opozici spíš okřikuje, než aby je přizval na společnou palubu. Přitom jsou to ministři a zákonodárci, kteří reálně rozhodují o zásadních věcech našeho bytí, o daních, financování zdravotní péče, podobě vzdělávacího systému nebo objemu prostředků na zbrojení. Je proto namístě klást si otázku, proč je v Česku nedostatek Marinových a přebytek Švachulů a Hamáčků.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
