Kateřina Perknerová: Mlejnek v mediální mlýnici

18. srpen 2022

Jak jinak než absurdním divadlem lze nazvat veřejné propírání záležitosti, která má být tajnější než tajná? V České republice posledních dnů totiž patří k oblíbené kratochvíli novinářů pitvání životopisu čerstvého ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Petra Mlejnka.

Civilní rozvědka spadá pod ministerstvo vnitra a má spoustu specifických úkolů. Operuje i v nepřátelské cizině, a proto by o její práci měly mít přehled jen nejpovolanější osoby, vybraní členové vlády a sněmovní komise pro kontrolu její činnosti.

Čtěte také

Za její bezchybný výkon odpovídá ředitel. Těžko to ale může být muž, o jehož pracovním a soukromém životě se vášnivě diskutuje tu i onde. Důvodem je fakt, že se Mlejnek ve své podnikatelské etapě stýkal s Michalem Redlem, nohsledem zločince Radovana Krejčíře a nyní hlavním obviněným v kauze Dozimetr. Redl byl přitom od roku 2008 soudem zbaven svéprávnosti, takže o nějakých běžných obchodních stycích mezi ním a Mlejnkem řízenou firmou Techniserv nemůže být řeč.

Jak všichni vědí, Dozimetr je spojen s několika politiky hnutí STAN, jehož předsedou je Vít Rakušan. Přesto si vybral do čela rozvědky člověka, jenž ho o svých kontaktech s Redlem informoval předem. Naopak před ostatními ministry, kteří ve sboru jeho návrh schvalovali, tuto skutečnost zamlčel, alespoň podle slov lidoveckého vicepremiéra Mariana Jurečky.

Jednou špión, navždy špión?

Jakmile se pikantního jmenování chopila média, opozice začala mít hody. Andrej Babiš mluví o hlasování o nedůvěře vládě a nepřijatelnosti setrvání Mlejnka, ale také Rakušana ve funkcích. Spravedlivé rozhořčení by si přitom mohl nechat od cesty, neboť právě za jeho vládní éry byla rozvědka zralá na rozpuštění. Ředitelé a náměstci se tam střídali jako svatí na orloji a éterem létaly stamiliony, které se tam údajně rozkrádaly. To ovšem šéf ANO zajisté připomínat nebude.

Čtěte také

Zdá se nepochopitelné, že v situaci, kdy Rakušan s odřenýma ušima ustál několik afér spojených se STAN, si vybral na citlivou pozici právě Mlejnka, který byl sice do roku 2010 vojenským zpravodajcem, ale dvanáct posledních let se pohyboval v byznysu. A právě jako podnikatel také od Národního bezpečnostního úřadu dostal v roce 2018 prověrku na stupeň Tajné, a to bez součinnosti s Bezpečnostní informační službou. Teď jako ředitel si musí požádat o nejvyšší prověření na Přísně tajné. A Koudelkova BIS opět bude stát mimo, protože Mlejnka budou podle zákona lustrovat jeho podřízení.

Premiér Petr Fiala chtěl lavinu kritiky co nejrychleji zarazit, a proto na středeční jednání vlády Petra Mlejnka pozval. Po dvou hodinách otázek a odpovědí v tajném režimu ministr Rakušan oznámil, že kabinet neshledal důvod pro Mlejnkovo odvolání. Veřejnost však není o nic moudřejší než před týdnem. Až na jednu premiérovu poznámku. Ta se týkala toho, že Mlejnek „sehrál pozitivní roli při rozkrývání kauzy Dozimetr“. Jednou špión, navždy špión? Byl Mlejnek jako bývalý vojenský zpravodajec na Redla nasazen? To se asi nikdy nedozvíme.

Kateřina Perknerová, redaktorka a komentátorka Deníku

Závěr? Vít Rakušan naprosto nezvládl jmenování nového šéfa rozvědky a službu tím poškodil. Mlejnek možná byl ideální kandidát, ale ministr vnitra z něj vyrobil mediálního otloukánka. Ani zprávy z bezpečnostní komunity, že jako ředitel si vede dobře, ho nemohou učinit silnějším v kramflecích.

Když už musel Vít Rakušan vybrat někoho zvenčí a spojeného s Redlem, měl to mít předem dokonale připravené, projednané s premiérem a komunikačně vymazlené. Udělal pravý opak, čímž Andreji Babišovi nahrál na smeč.

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku

Spustit audio