Kateřina Perknerová: Komunikace. Všichni se jí ohánějí a nikdo ji neumí

27. říjen 2022

Mluvíme tak složitě, že si přestáváme rozumět. Eventuálně se nechceme poslouchat, neboť zahnízdění ve vlastní názorové bublině, kam nikoho s jiným pohledem na věc nepouštíme, je pohodlné.

Každý rodič ví, že je velké vítězství, když ho pubertální potomek nechá dokončit větu, a dokonce přitom vyndá sluchátka z uší.

Čtěte také

A pokud na jakoukoli otázku odpoví jinak než obligátním ‚Nepamatuju si‘, je to důvod k radostné celodenní náladě. Nic z toho ovšem neznamená, že k dítkově mozku pronikla i podstata sdělení, argumenty a důvod, proč by něco dělat mělo, či naopak nemělo.

Cosi podobného se děje i ve veřejném prostoru. Politici nabádají, předestírají, přesvědčují. A občané odmítají, rozčilují se a nechápou. Někteří proto, že jsou v opozici z principu. Nechtějí se zabývat tím, nad čím by museli přemýšlet, dohledávat podklady, výroční zprávy, statistické ročenky. Snadnější je přece naklonit se přes plot a pěkně po sousedsky si zanadávat na neschopnou vládu, která na lidi kašle.

Frustrace a deziluze z politiky

Čtěte také

S tím je těžké cokoliv dělat, zvláště jde-li o starší občany, kteří nechtějí svou bezpečnou názorovou ulitu opouštět. Otázka zní, jak naložit s chaosem, za nějž si může vládnoucí garnitura sama. Už od léta je ve vzduchu možnost zavedení daně z neočekávaných zisků pro energetické firmy, rafinérie a banky.

Je logické, že vláda čekala na unijní požehnání, ale naprosto nepochopitelné, proč svoje řešení už neměla v šuplíku. Shoda se dala očekávat. Spor o výši zdanění a hlavně účinnost, byl zcela zbytečný a amatérský. Piráti se klonili k evropskému přimhouření oka nad retroaktivitou a chtěli giganty posypané dávkou peněz z nebe zkrouhnout už za letošní výnosy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dával přednost tuzemské úpravě a s opatrností jemu vlastní zdanění až za rok 2023. Je víc než obtížné najít důvod, proč si to vládní strany nevyříkaly za zavřenými dveřmi, když Piráti nakonec po jednom sněmovním dni stejně ustoupili. Lidem nabídli guláš, po němž i nejednomu voliči pětikoalice muselo být zle.

Čtěte také

Podobně tragicky přistoupili koaliční lídři k výměně ministryně životního prostředí. Anna Hubáčková odstoupila ze zdravotních důvodů. Lidovci přispěchali s Petrem Hladíkem, který sice pořád žije v Brně a má pět dětí, ale mávnutím kouzelného proutku nyní už se nezdráhá stát se přechodným Pražákem a obsadit ministerské křeslo. Policejní razie v jeho kanceláři a zatýkání kdekoho, s kým se znal, však jmenovací proces pozdržely. Premiér Petr Fiala ho stopl s tím, že je třeba vyčkat dalšího vývoje.

V tom případě nelze pochopit, kvůli čemu vyjednávači ODS v Praze trvají na tom, aby v radě seděl trestně stíhaný lidovec Jan Wolf, když na centrální úrovni vadí Petr Hladík, který není z ničeho ani obviněn. Jistě, Petr Fiala chce pražskou koalici na vládním půdorysu, zatímco politici ODS o úroveň níže touží po spojenectví s ANO. A to se vskutku špatně vysvětluje.

Kateřina Perknerová, redaktorka a komentátorka Deníku

Z toho všeho bobtná ve společnosti frustrace a deziluze z politiky. I proto se spojili sociální vědci z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a z Akademie věd a založili Národní institut SYRI neboli „systémových rizik“. Podle filozofky Alice Koubové je zásadní, jak stát komunikuje s veřejností a vysvětluje své kroky. „Jde o rozhodující věc, která určí, jak se občané budou chovat,“ míní. Kdyby vycházela z výše popsaných příkladů, asi by začala rovnou zvonit na poplach.

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku

Spustit audio