Katalánské referendum je politická provokace. Separatisté vyhráli na celé čáře, tvrdí ústavní právník

2. říjen 2017
Katalánsko referendum o nezávislosti

Katalánská vláda hlásí vítězství v nedělním referendu o nezávislosti, pro odtržení od Španělska v něm hlasovalo devadesát procent voličů. K urnám ale přišla méně než polovina oprávněných. Pořádání referenda zakázal španělský ústavní soud. Bojkotovaly ho také všechny strany, které jsou v Katalánsku v opozici vůči vládnoucím separatistům. Madridská vláda se snažila hlasování překazit, policie zabavovala hlasovací lístky a uzavírala volební místnosti. Podle agentury AP při zásazích utrpělo zranění nejméně 844 civilistů a 33 policistů.

„Katalánští vládní politici jsou přesvědčeni o tom, že mají mandát k vyhlášení nezávislosti. Premiér Carles Puigdemont tak původně chtěl učinit už 48 hodin po vyhlášení výsledků. Podle informací deníku El Periódico by ale deklaraci nezávislosti měl parlamentu předložit do pátku,“ přibližuje zvláštní zpravodaj Pavel Novák.


Hosty ve vysílání byli:
- Pavel Telička, místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec zvolený za hnutí ANO
- Jan Zahradil, europoslanec ODS
- Gustavo Monge, zpravodaj španělské agentury EFE v Praze
- Jiří Přibáň, ústavní právník
- Petr Zahradník, ekonom
- Pavel Novák, zvláštní zpravodaj

Ke schválení by ale potřeboval kvalifikovanou většinu devadesáti hlasů, kterou separatistické strany nemají. Tamní opozice považuje za neregulérní i samotný zákon o referendu, který byl schválen prostou většinou.

„Bylo to skandální, zákon přijali na jediném zasedání ve zrychleném řízení a okamžitě začali tisknout lístky. Referendum z hlediska práva nemělo žádnou váhu, je to fraška a čistá politická provokace,“ říká ústavní právník Jiří Přibáň.

Katalánští separatisté ale podle něho dostali španělskou vládu tam, kde ji chtěli mít. „Ukázali ji jako brutální a represivní. V politicko-propagandistickém boji zvítězili na celé čáře. Rozhodnutí španělské vlády odmítnout další vyjednávání o rozšíření autonomie se ukázalo jako osudově chybné,“ dodává.

Zásah byl nepřiměřený

Katalánský premiér rovněž prohlásil, že Evropská unie nemůže přehlížet porušení lidských práv během hlasování a že Katalánci při hlasování získali právo mít nezávislý stát. „Je evidentní, že zásah policie byl nepřiměřený. Druhá věc je, jestli tím získali právo na odtržení. Pokud s tím budou obě strany souhlasit, Evropská unie by měla zahájit mediaci sporu,“ myslí si místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička zvolený za hnutí ANO.

„Kdyby takto policie zasáhla v Polsku nebo Maďarsku, tak by pan Juncker a jiní už vydávali tisková prohlášení jako na běžícím páse. Orgány Evropské unie by se tady měly vyjádřit. V otázce samostatnosti Katalánska jsem ale opatrný, neměli bychom radit jiné zemi, jak si má uspořádat své vnitřní problémy,“ upozorňuje europoslanec Jan Zahradil z ODS.

Katalánsko referendum o nezávislosti

Bohaté, ale ne nejbohatší

Jedním z argumentů katalánských separatistů pro samostatnost je i ekonomická vyspělost regionu. Podle ekonoma Petra Zahradníka ale zdaleka není tím nejbohatším. „Žebříčku HDP přepočteného na obyvatele vévodí Madrid, následují regiony Baskicko a Navarra a teprve na čtvrtém místě je Katalánsko,“ zdůrazňuje.

Katalánsko i tak vytváří zhruba pětinu HDP Španělska, a dokonce čtvrtinu jeho exportu. Osamostatněním by tak madridská vláda přišla o prostředky na podporu méně rozvinutých regionů, a navíc by to mohlo podnítit separatistické snahy v Baskicku.