Kastrace toulavých koček? Potřebujeme rychlé řešení, tvrdí Šafránková z SPD. Obce: Je to nedomyšlené

Je dobře, že mají do budoucna kastrace bezprizorních kocourů a koček zajišťovat a platit obce?

Lucie Šafránková (SPD): Ano, protože nám dlouhodobě stoupají případy bezprizorních koček, které se přemnožují, což s sebou nese další důvody, proč jsou kastrace nutné. Třeba z epidemiologického pohledu, ať už kvůli šíření toxoplazmózy nebo různých zoonóz a podobně.

Čtěte také

Toulavých koček přibývá. Obce čekají na změnu zákona, lidem pomáhají spolky

Za mě je to nutné i z hlediska toho, že zvíře, které nemá veterinární ošetření či kvalitní krmivo, se na ulici stává týraným a dále se nekontrolovaně množí.

Tomáš Dubský (STAN): Je správně, že se této otázce dlouhodobě věnujeme, nicméně to, co je v tuto chvíli připravené v Poslanecké sněmovně, určitě nevyřeší, co by řešit mělo. Ba naopak to může tuto problematiku poškodit, protože některé věci nejsou vůbec dořešeny. Bohužel to neprošlo klasickým připomínkovým řízením, takže obce nebyly přizvané.

Když jsem teď přijížděl do své kanceláře, tak jsem po cestě potkal asi tři kočky volně pobíhající po vsi. Věřím, že všechny mají svého majitele, ale ve chvíli, kdy by tato novela vešla v platnost, a někdo nám oznámil, že jsou ty kočky bezprizorní, tak bych musel řešit odchyt, pak je nechat vykastrovat a prostřihnout jim ucho.

To mi připadá naprosto nedomyšlené a ani se mi nechce věřit, že to do té předlohy takto někdo skutečně dal.

Proč novela neprošla připomínkovým řízením? Zřejmě nebyla dostatečně konzultována na všech relevantních místech.

Šafránková: O této tématice se diskutuje několik let, ale nikdy se nepřenesla do legislativní podoby. Sama jsem chovatelkou koček. To, co sleduji ve veřejném prostoru, mě nenechává chladnou a je potřeba to co nejrychleji otevřít.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Zůstat roky v útulku je fatální záležitost.‘ Řízení se zabavenými zvířaty trvá podle útulků příliš dlouho

Naše novela se navíc netýká pouze kastrací koček, ale i dalších věcí, které jsou důležité na posílení ochrany zvířat proti týrání – zvyšujeme dolní hranici pokut a trestů, také posilujeme institut náhradní péče o týraná zvířata nebo zavádíme předběžný zákaz chovu.

Opravdu si myslím, že už není na co čekat, protože víme, že se kočky množí. Pokud nebudeme dělat nic, tak se dostaneme do situace, kdy to bude nákladnější. A to nechceme.

Dubský: V minulém období jsme ve Sněmovně řešili takzvanou petici pro kočku, proběhlo k tomu několik kulatých stolů a vznikla pracovní skupina na bázi Sněmovny a Senátu. Nezaznamenal jsem, že by někdo z předkladatelů se o toto téma zajímal a něčeho z toho se účastnil.

Určitě se s tím něco dělat má, ale my dnes dostáváme informaci, že se s tím nic nedělá.

Máme samosprávy, které už to v řadě případů řeší. Ovšem jiný problém řešíme v obci, která má 100 lidí, a jiný ve městě, které má třeba 100 tisíc lidí. Tímto zákonem navlékáme povinnosti na všechny stejně a vůbec se nezohledňuje, že máme samosprávu, která by to mohla řešit, jak to v místě nejlépe zná, a dnes už to dost často dělá.

Posun postupnými kroky

Do občanského zákoníku se má přidat ustanovení, podle kterého by nálezce opuštěného zvířete, o něž by neměl zájem, musel nález oznámit obci. Jak se stavíte ke kritice, že v obcích by mohlo nastat zneužívání toho zákona?

Dubský: Opatření může řada lidí zneužívat jako nástroj, jak si vyřizovat svoje nejasnosti s obcí. Může nahlásit, že kočku vidělo, obec by v tu chvíli hned měla konat. V případě, že konat nebude, už jedná protizákonně.

Čtěte také

iROZHLAS

Lidé nesouhlasí se zákazem krmit kočky u Apolináře. ‚Není to slučitelné s hygienou,‘ namítá nemocnice

Ve výsledku to může vést i k tomu, že lidé potom budou říkat, že když jste nám to hlásili včera, už to znova řešit nebudeme.

Obce to řešit umí. Spíš by to mělo jít cestou podpory, osvěty, případně dotačního programu – ne z důvodu financí, ale aby stát a kraje ukázaly, že to opravdu řešit chtějí. Navíc od letošního července máme centrální evidenci psů a i Evropa připravuje nějaké novinky, tak se posuňme postupnými kroky.

Šafránková: To se může stát v jednotkách případů, to nikdy nevymýtíme na nulu. Na druhou stranu jasně definujeme, kterých koček se to týká. Ve všech případech, kdy bude mít někdo pochybnost, bude zvíře vždycky považováno za toulavé.

Čtěte také

Nejvíc by pomohlo, kdyby lidé o kočkách nepřemýšleli jako o malých lidech, říká ředitelka ZuzkaCats

Za opuštěné se dá zvíře považovat jenom tehdy, pokud si tím nálezce nebo osoba, která provádí odchyt, bude jistá, typicky je to třeba zvíře uvázané v lese nebo vyhozené do popelnice. A za zvíře bez pána je kočka považovaná tehdy, když je z jejího chování zřejmé, že nikdy nepřišla do kontaktu s člověkem – třeba kočky, které najdete u kravína, kde žijí a narodí se jim noví potomci.

Jedna z výtek představitelů obcí se týkala toho, že není jasné, jak by měli zástupci vesnic zjišťovat, který kocour má pána a který ne. Stačí vám uvedené definice? Čeho se tedy představitelé obcí konkrétně obávají?

Dubský: Vstřícně beru, že paní poslankyně řekla, že by nás k tomu přizvali. My jako Sdružení místních samospráv jsme k diskusi okamžitě připraveni, pojďme se věcně bavit o tom, co se připravuje a co na nás ve výsledku dolehne.

Mě jako majiteli koček tam vadí několik věcí. Za prvé nechci, aby naši kočku pořád někdo odchytával. Za druhé už si vůbec neumím představit, že by se mi odpoledne vrátila s prostřiženým uchem. To už se pojďme radši bavit o čipování a postupně ho zavést do naší legislativy.

Čtěte také

Varšava shání dobrovolné pečovatele o volně žijící kočky. Pomáhají s potkany

Pojďme brát samosprávu jako našeho partnera, ne jako našeho protihráče. Souhlasím, že má konat obec a stát jí v tom má být nápomocen a pomoct jí zákony, aby to samospráva mohla dělat co nejúčinněji a co nejlépe. Pokud to děláme opačně a samosprávě to nařídíme, nikdy to nefunguje dobře.

Šafránková: V místech, kde už dnes kastrační programy probíhají, dá obec dopředu na vývěsku, kdy bude probíhat odchyt koček, a pro majitele není problém, aby si je na krátkou dobu zabezpečili ve svých domácnostech. Určitě jim nebude nikdo kočky kastrovat nebo jim zastřihovat uši.

Tady jdeme do úplných krajností a jsou to jenom argumenty, proč to zdržovat. Co se týká evropské legislativy, teprve za čtyři roky budeme přinášet čipování koček, které jdou na trh, a za dalších 15 let se to bude týkat všech dalších koček. Čekat už nechci, protože s těmi zvířaty soucítím. Je potřeba to vyřešit.

Nehrozí, že se přijímá něco, co se bude v praxi těžko naplňovat? Jak poznat zvíře bez pána? A budou mít na takové řešení obce dost kapacit? Dozvíte se v záznamu celé diskuse. Moderuje Lucie Vopálenská.