Kaslová: Pořád mám špetku naděje, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. I když se to nezdá

„Nakonec člověk je bez vlasti. Amerika není jeho vlast. A když se ohlédne domů, snad je to cizina,“ svěřuje se Ferdinand Peroutka Václavu Havlovi, když přemýšlí o exilu a vlasti. Ve vnučce legendárního novináře vyvolal objevený rozhovor silné emoce i vzpomínky.

Čtěte také

Havel se ptá Peroutky. Poslechněte si unikátní rozhovor, který byl pokládán za ztracený

„Slyšíte nešťastného člověka, kterému totalitní režim úplně zničil život,“ popisuje, proč nahrávku zatím neslyšela celou. „Samozřejmě jsem věděla, že v exilu nebyl šťastný... Já tam slyším nešťastného a zlomeného člověka.“

Peroutka žil v exilu od roku 1948. Se svou vnučkou se nikdy nesetkal, spolu s rodinou ho ale pravidelně poslouchala ve vysílání Svobodné Evropy. Jeho rozhovor v ní tak vyvolal i vzpomínky na strasti tehdejší doby.

„Co to vzalo – ani ne tolik mně, protože já měla pak to štěstí, že se život trochu změnil... Ale pro mé rodiče i pro generaci dědečka život tak, jak ho znali, skončil,“ nastiňuje pro Český rozhlas Plus. „Žila jsem obklopená lidmi, kteří nemohli dělat to, co by chtěli.“

Čtěte také

Jak Ferdinand Peroutka v 70. letech zhodnotil bolševismus? Poslechněte si jeho dobový rozhovor

Dědeček ji inspiroval k tomu, aby se i ona stala po roce 1989 novinářkou. Mimo texty a publikace ho zná také skrze vyprávění maminky. Peroutka ji vychovával sám a zakazoval jí třeba četbu dívčích románků.   

„Vyprávěla samozřejmě o tátovi, ne o novináři,“ usmívá se Kaslová. „Takže mně se skládal obrázek, že její táta byl velmi chytrý, společenský muž s přehledem, ale také velmi přísný a zásadový.“ 

Pravda a láska?

Peroutka patřil mezi naše nejvýznamnější publicisty 20. století. Při čtení jeho textů Kaslová zapomíná na to, že pochází z pera jejího dědečka – jsou podle ní stále srozumitelné a skvěle napsané. Vysvětluje si i to, proč byl nepřítelem nacistů a později komunistů.

„Všechny ideologie odráží inteligence a rozum,“ upozorňuje. „Peroutka uměl psát, byl chytrý, prozíravý, a to všechno se skloubilo v jednom člověku.“

Kaslová je místopředsedkyní Společnosti Ferdinanda Peroutky, která oceňuje kvalitní novináře, kteří na prvorepublikového publicistu mohou navazovat. Organizaci prý přitom založili s tím, že to bude jen na chvíli.

„Říkali jsme si, že za pět let to nebude potřeba. A k mému úžasu a hrůze si myslím, že je to potřeba pořád. Pořád je potřeba ukazovat na kvalitní žurnalistiku i na nezbytnost veřejnoprávních a nezávislých médií,“ upozorňuje Peroutkova vnučka.

Čtěte také

Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích

Vztah svého dědečka s Václavem Havlem jí dodnes připomíná fotografie, která zachycuje jejich setkání v Peroutkově bytě. Právě při tomto setkání vznikla nahrávka, která bezmála 60 let ležela v archivu.

„Sedí tam mladý muž s obdivem v očích vůči staršímu muži,“ popisuje fotografii žena, která Havla znala osobně. Na oba myslitele si při sledování aktuálního dění často vzpomene, přiznává.  

„Oba vyznávali, že pravda a láska snad vítězí nad lží a nenávistí. A teď se zdá, že lež a nenávist vítězí úplně nad vším,“ shrnuje. Ve vítězství pravdy a lásky ale přesto doufá. 

„Těžko se tomu dnes věří, ale byť jsem rozený pesimista, pořád ve mně ta špetka je – protože bez toho by to bylo úplně smutné a zoufalé,“ dodává Kaslová.

Jak vzpomíná na Václava Havla a proč si na návštěvu nosil bačkory? Co by Ferdinand Peroutka řekl na soud kvůli výroku Miloše Zemana? A jaký je odkaz Havla pro dnešní dobu? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.