Kariéristka, nebo žena z lidu? Kým byla Marie Majerová, milovnice koňaku a mužů
Marie Majerová, některými muži obdivovaná, komunisty dobrovolně zneužívaná. Kariéristka, nebo jen obyčejná žena z lidu? I když Majerová vystihla situaci žen a dívek ve společnosti a nabádala k výraznému zlepšení podmínek a přístupu ke vzdělávání, pravou feministkou nebyla. Žena z dělnických poměrů měla před sebou slibnou kariéru a muži k ní vzhlíželi.
Byli mezi nimi spisovatelé i politici, kteří velmi tendenčně vyjadřovali svůj vřelý osobní i profesní vztah k Majerové, o čemž svědčí i archivní ukázky Československého rozhlasu.
Čtěte také
Například Josef Rybák, komunistický publicista, básník i prozaik, který se za normalizace v roce 1972 angažoval při zakládání nového Svazu českých spisovatelů, jehož byl později také předsedou, se tím netajil. S Majerovou ho pojila ideová orientace a zážitky z proletářského dětství.
K dalším jejím nejbližším přátelům a obdivovatelům patřil i spisovatel Jan Pilař a Josef Hora, kteří ji navštěvovali na Bečvářce. Marie Majerová udržovala přátelské styky i se sovětskými spisovateli Alexandrem Fadějevem či Borisem Polevým. Jejím idolem byl zřejmě Vladimir Vladimirovič Majakovskij.
Tělo Majakovského a vyznání Majerové
„K jednomu ‚hříchu‘ se znala veřejně: byl jím Vladimir Majakovskij.“
Čtěte také
„Jednou na něj přišla řeč, když se vzpomínalo na jeho pražské extempore v roce 1927 ve vinohradském kulturním domě (dnešním Ústředním kulturním domě železničářů), v jednom z jeho sálů, dnes v Sále Majakovského. Seděli jsme ve spisovatelském klubu a Adolf Hoffmeister vyprávěl, jak měl Majakovského ve svém bytě na večeři, po které tento gigant poezií i postavou něco zarecitoval, a jak mu rezonoval hlas. Majerová se v těch chvílích naklonila k mému uchu: ‚Ale o tom nejdůležitějším vám povím já,‘ šeptala mi. ‚Och, jaké měl ten Majakovskij tělo...!‘ A nostalgicky se ponořila do sebe, majíc vedle sebe o křeslo opřenou tu svoji hůlku...“
Marie Majerová (1882–1967)
Byla to spisovatelka, publicistka, překladatelka, divadelní kritička i členka ženského hnutí patřila ve 20. a 30. letech k osobnostem první republiky a byla výraznou osobností předválečné prózy. Za vrcholné období české literatury v těchto letech lze považovat například díla Karla Čapka, Jaroslava Haška, Vladislava Vančury, Eduarda Basse, Ivana Olbrachta nebo Karla Poláčka. Vedle společenského románu, katolické a legionářské literatury se objevuje socialistický realismus, zastoupený právě Marií Majerovou. Ta svou politickou orientaci promítla i do novinářské činnosti, i když publicistkou v tom pravém slova smyslu nebyla.
Do jakých periodik přispívala, co jí imponovalo? Jakou hudbu ráda poslouchala a jak ji viděli její přátelé? Poslouchejte v pořadu Archiv Plus. (Repríza.)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.