Karibská „píšťalka“ je slyšet až ve vesmíru

03632531.jpeg

Karibské moře funguje jako obří rezonátor mořských proudů. Odezva je patrná až v kosmu.

Karibik není jen oblíbená turistická destinace. Je to také obří „píšťalka“ do které „foukají“ mořské proudy.

Vznikají přitom tzv. Rossbyho vlny, které se vyznačují velmi nízkou amplitudou. Nad mořskou hladinu zdvihají jen o pár centimetrů. Zato mají impozantní vlnovou délku – i stovky kilometrů.

Pohybují se šnečím tempem. Pokud putují přes oceán, dorazí od jednoho pobřeží k druhému i za několik měsíců. Jejich existence uniká lidskému zraku, ale lze je odhalit přesnými měřícími aparaturami na palubách družic kroužících po oběžné dráze kolem Země.

Tým vedený Chrisem Hughesem z University of Liverpool studoval Rossbyho vlny vznikající v Karibiku. Toto moře o rozloze dvou a tři čtvrti milionů kilometrů čtverečních je ohraničeno pobřežím Jižní a Střední Ameriky a Antilami.

Vytváří jakousi „dutinu“ otevřenou od východu přitékajícím mořským proudům. Data o tlaku na dně a o výšce hladiny nasbíraná v různých místech Karibiku v letech 1958 až 2013 ukázala, že vodní masa přinášená proudy naráží na dno při západním pobřeží a dává vzniknout Rossbyho vlnám. Ty na západním pobřeží Karibiku zanikají, aby se opět objevily na jeho východním okraji. Hughes a jeho spolupracovníci označili karibský fenomén jako „Rossbyho červí díru“.

Touto „recyklací“ projdou úspěšně jen Rossbyho vlny určité vlnové délky. Vlny jiných délek zaniknou. S periodou 120 dní tak voda proudí střídavě z Atlantiku do Karibiku nebo se vydává opačným směrem. Pohyb vodních mas je tak mohutný, že se projeví odchylkami v gravitačním poli Země a ty zachytí aparatury družic na oběžné dráze kolem Země.

Povodeň způsobená hurikánem Wilma nedaleko floridského města Key West

„Procesy probíhající v Karibském moři můžeme přirovnat k obří píšťalce,“ přibližuje nově objevený fenomén Chris Hughes. „Když foukneme do píšťalky, ztrácí proud vzduchu stabilitu a rezonancí vzniká zvuková vlna, jejíž parametry závisí na tvaru dutiny píšťalky. Protože je píšťalka otevřená, zvuková vlna z ní uniká ven a my ji můžeme slyšet.

Podobně je tomu s mořskými proudy, které vtékají do Karibského moře. Ztrácejí stabilitu a vyvolávají rezonance v podobě zvláštního druhu tak zvaných Rossbyho vln. Protože je Karibské moře zčásti otevřené, dochází k výměně vodních mas s okolním oceánem a to nám dovoluje „slyšet“ tyto rezonance s využitím měření gravitace.“

„Pískání“ karibské „píšťalky“ samozřejmě lidské ucho nezachytí. Výsledky výzkumu Hughesova týmu publikované ve vědeckém časopise Geophysical Research Letters i tak najdou praktické uplatnění. I když Rossbyho vlny nezvednou hladinu Karibiku obvykle o více než 10 centimetrů, mohou významně zvýšit riziko záplav v pobřežních oblastech.

Vědci například vytipovali jako ohroženou oblast kolumbijského města Barranquilla, kde rizika ničivých záplav prudce rostou už se vzestupem hladiny o 20 centimetrů. Karibská „píšťalka“ ovlivňuje také Karibský proud, který je jednou z hlavních zdrojnic Golfského proudu. Následky dějů v Karibiku tak mohou být patrné i ve vzdálených oblastech severního Atlantického oceánu.