Karel Wichs: Vývoj aféry o odposleších ve Španělsku

31. říjen 2013

Zdá se, že aféra o špionáži Spojených států ve světě se přenesla přes svůj vrchol a pomalu se rozplývá. Přinejmenším ve Španělsku.

Bodem zlomu byl projev ředitele NSA, Národní bezpečnostní agentury USA, generála Keitha Alexandera. Ten prohlásil, že odposlechy jeho agentuře dodávaly španělské a francouzské výzvědné služby, a to na základě dobrovolnosti. Mělo jich být v případě Francie 73 milionů měsíčně a v případě Španělska 60 milionů. Vzhledem k tomu, že Francouzů i Španělů je méně než přiznaný počet odposlouchávaných občanů, nejspíš nejde o špiclování osob, nýbrž o množství zaznamenaných rozhovorů. A to tím spíše, že NSA tvrdí, že většina odposlechů se konala mimo území Francie a Španělska.

Zní to jako výmluva, a tak není divu, že španělský ministr vnějších vztahů a spolupráce Manuel García Margallo tvrdí, že španělské zákony je třeba uplatňovat i v těchto případech. Řekl také, že se mu nedostalo z Washingtonu odpovědi na otázky, které tam vznesl v červenci, zopakoval v říjnu a znovu přednesl minulé pondělí. Bez těchto odpovědí, dodal, je těžké zaujmout ke špionážní aféře postoj. Ministr Margallo byl v té chvíli na ofiální návštěvě v Talinu, kde se s ním v zásadě ztotožnil estonský ministr zahraničí Urmas Paet. Ten požaduje, aby Evropská unie sjednotila svou odpověď Washingtonu. A zároven řekl, že její znění by nemělo poškodit vztahy se Spojenými státy ani spolupráci s jejich tajnými službami. Španělský prestižní deník El País to označil za typický postoj vlád zemí, které dlouho žily pod sovětskou hrozbou a dodnes mají z Moskvy obavy.

Podobně jako postsovětské Estonsko se opatrně zachoval i španělský premiér, lidovec Manuel Rajoy. V Madridu prohlásil, že nyní je čas „shromažďování informací“. Je prý třeba pozvat si vedení španělské tajné služby k vysvětlení, o jaké spolupráci americká NSA vlastně mluví. Francie prý o totéž požádá šéfa svých výzvědných služeb. Teprve potom, říká španělský premiér, bude možno žádat na Washingtonu omluvu. Opozice sice křičí, že omluva je málo. Jak lze obnovit důvěru, o jejíž ztrátě všichni mluví? Nejblíže pravdě je asi Aitor Esteban z Baskické národní strany PNV. Konstatoval, že severoamerická NSA postupovala stejným způsobem, jakým si počínají všechny špionážní centrály na světě. Není jí tedy co vyčítat.

Miliony odposlechů včetně předních státníků…
V Čechách se proslýchá že u nás nebyl odposlechnut nikdo. Tady se prý do několika dní stejně všechno dostane na veřejnost. To v Madridu se říká, že by provalení špionáže mohlo vést k odhalení tajností, jež by se jinak na veřejnost nedostaly.

autor: Karel Wichs
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.