Karel Sedláček: Důstojný pomník Miladě Horákové

Potíže máme za prvé s tím, komu postavit pomník, a za druhé, jak by měl vypadat. Viděno tímto prismatem je dobře, že se Klub Milady Horákové, který bdí nad odkazem této významné české političky, už léta snaží, aby se tato statečná žena dočkala důstojného pomníku.

V Praze sice na několika místech připomínají různé pamětní portréty a sochy tuto oběť justiční vraždy v komunistických procesech v 50. letech minulého století, ale bohužel vždy neodpovídají společenským požadavkům na umělecký počin hodný tohoto tématu.

23 návrhů, žádné 1. a 2. místo

Druhým aspektem je podoba takového pomníku. Klub Milady Horákové představuje v gymnáziu na Praze 4, jež nese jméno této statečné ženy, všech 23 návrhů na nový památník, který bude umístěn v meditativním zátiší krásně zrekonstruované zahrady Ztracenka nad Albertovem.

Porota byla odpovědná a náročná a tak první ani druhé místo nestanovila. Jak na vernisáži jménem porotců konstatoval prof. Jindřich Zeithamml, v této soutěži, ostatně jako i u obdobných, umělci přistupují k tématu ze dvou zásadních pozic: buď klasické čili portrétní, nebo symbolické. A tady je to jádro těžko řešitelného střetu subjektivních pocitů a názorů. Jaké pojetí odpovídá uměleckému cítění počátku 21. století?

Autorka Daniela Kartáková ztvárnila dr. Horákovou bez brýlí, protože podle jejího názoru je takto lépe vyjádřena podstata, duše člověka|foto: Karel Sedláček

Při hledání odpovědi na tuto zapeklitou otázku se porota nakonec rozhodla šalamounsky a udělila dvěma návrhům 3. místo. Z kategorie klasických portrétů vybrala bronzovou sochu Milady Horákové před soudem na žulovém podstavci s kolorovanou růží jako výrazem piety. Autorka Daniela Kartáková ztvárnila dr. Horákovou bez brýlí, protože podle jejího názoru je takto lépe vyjádřena podstata, duše člověka.

Hledá se kompromisní řešení

Z oblasti moderní symboliky získal ocenění návrh Ladislava Sorokáče a Ondřeje Tučka. „Životní osud Milady Horákové,“ říkají autoři, „je krystalicky čistým zosobněním střetu člověka s absurdním a nelidským zlem.“ Jejich návrh jej proto reflektuje čistě bílým kamenným oblázkem, který je drcen ze dvou stran hrubou silou černých, neopracovaných, surových balvanů.

Laika na výstavě zaujmou i jiné návrhy, třeba pasířsky zpracovaná kovová kytice z titanového plechu Víta Záworky doplněná citací z dopisu Milady Horákové sestře Věře. Stylizované květiny by měly být věčnou vzpomínkou na její statečnost, odvahu a morální pevnost.

Porota i vedení Klubu budou nyní hledat kompromisní řešení. Milada Horáková, symbol odporu proti komunistické totalitě, si to zaslouží.