Karel Sedláček: Co si myslet o amerických tajných službách?

9. leden 2017

Republikán Donald Trump získal ve volitelském hlasování o 77 hlasů víc než jeho demokratická soupeřka Hillary Clintonová. A demokraté místo toho, aby analyzovali své chyby, tvrdí, že prohráli v důsledku zásahu ruského prezidenta Vladimira Putina.

A rozpoutali kolem toho obrovskou mediální hysterii. Výsledek je tristní. Dosluhující prezident Barack Obama vypověděl z USA 35 ruských diplomatů, přesněji řečeno lidí s diplomatickým pasem. Donald Trump zprávu tajných služeb respektuje, ale připravuje jejich reorganizaci. Zaměstnávají 100 tisíc lidí a jejich rozpočet činí asi 50 miliard dolarů.

Prezident nemusí být přítelem tajných služeb. Naopak, v historii nacházíme důkazy o tom, že na základě falešných informací učinil první muž USA chybná rozhodnutí. Příkladem jsou špionážní zprávy o zbraních hromadného ničení, což byl jeden z hlavních důvodů k válečnému tažení do Iráku.

Na základě těchto zkušeností je zdravá skepse vůči hlášením tajných služeb na místě. Taky dřívější výroky současného šéfa tajných služeb Jamese Clappera, kterého jmenoval do funkce před 6 lety prezident Obama, nemůžeme vždy pokládat za pravdivé.

Připomeňme, že v roce 2013 při oficiálním slyšení v Kongresu v souvislosti s aférou Národní bezpečnostní agentury (NSA) odpověděl na otázku, zda tajná služba odposlouchávala své krajany: nikoliv nebo jen omylem. Opak byla pravda. Odposlouchávala a nikoliv omylem.

Šéf tajných služeb James Clapper končí ve stejný den jako Obama

Šéf tajných služeb James Clapper naštěstí končí ve stejný den jako Obama. Co si však máme myslet o jeho nejnovější zprávě, že Rusko ovlivnilo miliony Američanů, kteří by sice původně chtěli volit Clintonovou, ale na přání Putina zvolili prezidentem Trumpa?

Diskvalifikace tajných služeb

Zpráva neobsahuje žádné „smoking guns“, jak se říká v Americe, čili žádné zbraně, z nichž se ještě kouří. Přeloženo do normální jazyka: ve zprávě nejsou žádné jednoznačné důkazy o tom, že za útoky stojí vysoce postavení ruští politici. Na druhé straně však konstatuje, že hackeři zaútočili na servery jak Demokratické, tak Republikánské strany.

To jsou ovšem všechno fakta známá už od loňského léta. Tehdy platforma WikiLeaks zveřejnila záznamy ukradené ze serverů Demokratické strany. Společnost Wikileaks, jež zveřejňuje důvěrné státní nebo firemní dokumenty a zachovává anonymitu svých zdrojů, je Pentagonem označována za hrozbu národní bezpečnosti. Ale američtí liberálové ji dosud vychvalovali jako nástroj svobody informací. Nyní otočili.

Zveřejněné dokumenty totiž ukázaly nedemokratické praktiky vedení Demokratické strany, jež nepřistupovalo k oběma kandidátům rovnocenně, ale podporovalo Clintonovou a hledalo způsoby jak poškodit Sanderse.

Donald Trump

Organizátoři sjezdu Demokratické strany proto označili za původce kybernetického útoku ruské tajné služby. Nikdo nezačal rozebírat, co špatného vedení Demokratické strany vlastně udělalo, ale všichni začali nadávat Trumpovi. A o to šlo.

Stejně je tomu i nyní. Celá aféra má za cíl zpochybnit Tumpův regulérní nárok na prezidentský úřad. Nicméně také diskvalifikuje americké tajné služby, jejich nepolitičnost a profesionalitu.

autor: Karel Sedláček
Spustit audio