Karel Schwarzenberg. Aristokrat sloužící republice slaví 85. narozeniny

9. prosinec 2022

Desátého prosince 1937 se v Praze narodil Karel Schwarzenberg. Potomek šlechtického rodu, který sloužil republice. Bývalý předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, vedoucí prezidentské kanceláře, senátor, poslanec, předseda TOP 09 a také ministr zahraničí. Od 11 let žil v Rakousku, tedy od roku 1948, kdy komunisté jeho rodině znárodnili majetek. Do vlasti se vrátil po listopadu 1989.

Asi nejstarší nahrávka s jeho hlasem, která je v rozhlasovém archivu, pochází z období těsně před pádem komunistického režimu.

Karel Schwarzenberg

Je ze začátku listopadu 1989, kdy se jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva účastnil festivalu nezávislé československé kultury v polské Wroclawi. Na akci tehdy natáčela Svobodná Evropa.

Nejstarší nalezená nahrávka z produkce Československého rozhlasu pochází z ledna 1989. Tehdy prezident Václav Havel Karla Schwarzenberga pozval do svého týmu zahraničních konzultantů. Nakonec Schwarzenberg na Hradě zůstal další dva roky, aby tu pracoval v prezidentské kanceláři.

Karel Schwarzenberg a Václav Havel

Po vzniku samostatné České republiky se už Karel Schwarzenberg na Hrad nevrátil. V dalších letech se věnoval podnikání a správě svého majetku. Zároveň se do určité míry dál angažoval ve veřejném životě.

Podílel se například na přípravě česko-německé deklarace. V roce 1997 vstoupil do strany Občanská demokratická aliance. Čas od času byl proto zván do různých rozhlasových pořadů.

Představil se například v pořadu Profil, kde hovořil o svém životě. V roce 2003 v cyklu Host Jany Klusákové si s moderátorkou pořadu povídal o právě probíhajícím hledání nástupce Václava Havla ve funkci prezidenta. Jana Klusáková zde zmínila Miloše Formana, který se prý divil, proč nekandiduje také Karel Schwarzenberg. „Je to milé, ale nerealistické,“ řekl na to Schwarzenberg s tím, že kvůli jeho původu by si ho žádná strana netroufla nominovat.

Problém český. Problém mého národa

O deset let později jako ministr zahraničí ve vládě Petra Nečase na funkci prezidenta, ovšem v přímé volbě, už kandidoval. Dostal se do 2. kola, ale neuspěl. Mezi faktory, které mu zlomily vaz, patřily i jeho názory na masakrování německého obyvatelstva v rámci tzv. divokého odsunu a na odsun celkově.

Karel Schwarzenberg (TOP 09) před znovuzvolením do funkce ministra zahraniční

Už dříve o tom mluvil ve vysílání rozhlasu. V debatním pořadu z roku 2003 například řekl: „Odsun není problém Sudeťáků, není to problém Němců nebo Rakušanů, je to problém český. Problém mého národa. My se musíme vyrovnat s tím, že jsme se ve svých dějinách ne vždy zachovali jako svatí.“

Jako ministra zahraničí ať už ve vládě Mirka Topolánka, nebo Petra Nečase ho mohli posluchači českého zahraničí slyšet například v souvislosti s kauzou amerického radaru v Brdech, možným bojkotem olympiády v Pekingu nebo s nečekaným udělením politického azylu Olegu Tymošenkovi, manželovi bývalé ukrajinské premiérky. K mezinárodnímu dění se vyjadřoval i později jako poslanec.

Karel Schwarzenberg v Postoloprtech

V roce 2014 se vyjadřoval k ruské okupaci Krymu. Protiruské sankce, které přijalo světové společenství, kritizoval jako příliš slabé. Jak řekl, v Evropě tvrdému postoji brání zejména lačnost po penězích ruských zbohatlíků a pak také postoj Německa, které má vůči Rusku stále určitý sentiment. „Ty dva národy se dvakrát skoro úplně zničily a z toho plyne určitá sadomasochistická láska. Vzájemná fascinace.“

Další nahrávky z rozhlasového archivu, které se týkají Karla Schwarzenberga, si poslechněte v dalším Archivu Plus.

Spustit audio