Karel Hvížďala: Proč si prezident a vláda může dělat, co chce

Na prezidenta kvůli odmítání povýšení šéfa BIS Michala Koudelky a snaze ho diskreditovat. I když dle zákona jediný důvod, který by k tomu mohl být, je překročení zákona, o tom se dá ale předem pochybovat. Pomluva nebo konspirační teorie by k takovému kroku prezidenta neopravňovaly.

Čtěte také

Jan Januš: Zeman svými útoky podkopová české zákony, porušuje tím i prezidentský slib

Nedůvěru vzbudil i jeho návrh změnit volby do Senátu na jednokolové, protože tím by se zúžila možnost voličů zvážit znovu alternativu a ti, co prohráli v prvním kole, by neměli možnost podpořit někoho z těch, kteří postoupili. Naposled rozhořčil umělce výrokem, že právě nejkrásnější díla kdysi vytvořili, když byli hladoví. A vláda je kritizována kvůli chaotickému rozhodování v době krize.

Svádět ale důvody takovýchto výroků jen na prezidentovo stáří a churavění nestačí už proto, že něco takového by si ve staré Evropě nemohl žádný prezident dovolit. A podobný chaos, jaký předvádí naše vláda, by ji musel zlikvidovat, protože vláda bez převažující důvěry ztrácí důvod ke své existenci.

Otázka proto zní: Proč tomu je u nás jinak?

Důvody je zapotřebí hledat mnohem hlouběji v historii. Podle odborníků nás neblaze ovlivnila nejprve protireformace, trvající dvě století, kdy prohra vyústila v bezradnost a v pasivní očekávání, tedy spoléhání na to, co přijde odjinud, zvenčí.

Čtěte také

Petr Fischer: České osvícenství

A zvenčí, z Vídně, přišlo k nám i osvícenství, navíc se zpožděním a na rozdíl od Západu mobilizovalo jen praktický rozum, ne ten takzaný čistý – to vedlo k myšlenkové jednoduchosti a k vytěsňování kusu dějin, který se nám zdál temný, místo abychom tu dobu analyzovali.

Na Západě se o osmnáctém století mluví jako o věku filozofů, jenže my jsme se tohoto údobí nezúčastnili. U nás nebyl jako ve Francii Voltaire a encyklopedisté Diderot a d’Alembert, ani Němec Immanuel Kant a další. Duchovní vakuum bylo proto snadno vyplněno cizí vrchností – to se vlastně děje dodnes, proto i náš současný premiér mohl přijít ze sousední země.

Důvod: chybí tu stále vrstva střední třídy, která je na státu nezávislá a projevuje se spontánní otevřeností. Sice národní povahu nemůžeme považovat podle historiků za předem daný příčinný faktor, ale můžeme jí rozumět jako struktuře vžitého prožívání a reagování, které je výsledkem zkušenosti. Pokud taková zkušenost trvá dlouho a opakuje se v krizových situacích, vytvoří dispozici celého společenství.

Potřeba autorit

Koronakrize a způsob reakce vlády i chování prezidenta v této době to jen stvrzuje. Kdyby tu existovaly morálně-legální autority, silné a nezávislé univerzity, tedy právě ta chybějící střední třída, o kterou se fungující demokracie opírají, nikdy by k takové situaci nemohlo dojít.

Karel Hvížďala|foto:Radko Kubičko,Český rozhlas

Pokud si toto neuvědomíme, pokud se nebudeme snažit o nápravu, budou s naší slabostí počítat nejen naši politici, ale i cizí státy, jako s ní počítali donedávna v Moskvě a kdysi ve Vídni, kdy Franz Josef se postavil proti asanaci Prahy s odůvodněním, že Češi nejsou žádní revolucionáři, proto není třeba budovat bulváry, po kterých by se rychle přesouvali vojáci.

Autor je publicista