Karel Hvížďala: Proč se lidé cítí lépe v mase, která se mýlí

6. červenec 2022

Stojednaletého dozorce Josefa S. z koncentračního tábora v Sachsenhausenu odsoudil německý soud v Braniborsku na pět let vězení. Byl uznán vinným ze spoluodpovědnosti za vraždy a úmrtí 3 516 vězňů.

Přestože se našla jeho dokumentace, která dokazuje, že byl příslušníkem jednotek SS ve zmíněném koncentračním táboře, obžalovaný před soudem tvrdil: „Netuším, co jsem měl dělat. Nevím, proč sedím na lavici obžalovaných. Nemám s tím nic společného.“ Soudce Udo Lechtermann rozsudek zdůvodnil slovy: „Nepotrestaní přeživší nesmí být německou justicí zapomenuti.“ Německý rozsudek posílá do celého světa zásadní informaci, že válečné zločiny bude trestat celá Evropská unie, ať se dějí kdekoliv, stáří nikoho nevyviňuje.

Čtěte také

Josef S. byl před druhou světovou válkou zemědělským dělníkem a nejspíš mohl být, kdyby nebylo Hitlera, celý život dobrým a pracovitým mužem. Proto je na místě se ptát, jaké mechanismy moci způsobily, že se z něj stal dozorce SS v koncentračním táboře? Za jakých okolností uchvátí demagogové široké publikum s pomocí iracionálních, emocionálních výzev vykloubených z faktů, logiky a morálních principů? Kdy politici odpovědní za udržení systému podlehnou diktátorovi?

Myšlení unavuje

Nejčastěji se v této souvislosti historici, sociologové a psychologové obracejí k období vlády Adolfa Hitlera. Proto se připomínají i věty německého dramatika, básníka a levicového aktivisty Ernsta Tollera: „Lidé jsou již unaveni rozumem, unaveni myšlením a zvažováním. Ptají se, k čemu nám rozum v posledních letech byl, k čemu nám byly znalosti a chápání?“

Čtěte také

A americký profesor z University of New York, Benjamin C. Hett, k tomu dodává: „Hitler a jeho nacistické hnutí se zrodili jako reakce na naprostý triumf globálního liberálního kapitalismu na konci první světové války. Logika této chaotické doby dotlačila odpůrce úsporných opatření k tomu, aby se stali zároveň i odpůrci liberální demokracie. Nacismus měl kořeny v antisemitismu, bigotnosti a vymezování se proti ostatním.“ Využil ale také, píše dále Hett, ekonomického neklidu, přiživovaného ortodoxními ekonomickými programy, které prohloubily rány ekonomické krize. Joseph Goebbels to řekl jasně: „V každém případě chceme postavit zeď, ochrannou zeď.“

Ralf baron Dahrendorf to kdysi formuloval, když to shrnu, takto: Rozum lze podobně jako jazyk popsat spíše jako produkt sociálního života. Jen proto je možné, aby fundamentální racionální postoj byl postaven v některých případech na iracionálním rozhodnutí, a v důsledku vedl až k násilí. Fašismus byl postaven na spojení, vedení a proměně, ruský imperiální systém je založen na spojení nadějí a proměně. V obou případech jde o iracionální víru, která je vždy vášnivě teplá, zatímco rozum je chladný. Proto se hodně lidí cítí lépe v mase, ve které se všichni mýlí. Vždycky jde o volbu, o morální rozhodnutí.

Karel Hvížďala

Ale právě to platí i pro politické elity, které chtějí-li být zodpovědné, nesmí podlehnout průzkumům veřejného mínění a obrátit se rázně proti mínění mýlící se masy.

Autor je publicista

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.