Karel Hvížďala: Proč se lidé cítí lépe v mase, která se mýlí
Stojednaletého dozorce Josefa S. z koncentračního tábora v Sachsenhausenu odsoudil německý soud v Braniborsku na pět let vězení. Byl uznán vinným ze spoluodpovědnosti za vraždy a úmrtí 3 516 vězňů.
Přestože se našla jeho dokumentace, která dokazuje, že byl příslušníkem jednotek SS ve zmíněném koncentračním táboře, obžalovaný před soudem tvrdil: „Netuším, co jsem měl dělat. Nevím, proč sedím na lavici obžalovaných. Nemám s tím nic společného.“ Soudce Udo Lechtermann rozsudek zdůvodnil slovy: „Nepotrestaní přeživší nesmí být německou justicí zapomenuti.“ Německý rozsudek posílá do celého světa zásadní informaci, že válečné zločiny bude trestat celá Evropská unie, ať se dějí kdekoliv, stáří nikoho nevyviňuje.
Čtěte také
Josef S. byl před druhou světovou válkou zemědělským dělníkem a nejspíš mohl být, kdyby nebylo Hitlera, celý život dobrým a pracovitým mužem. Proto je na místě se ptát, jaké mechanismy moci způsobily, že se z něj stal dozorce SS v koncentračním táboře? Za jakých okolností uchvátí demagogové široké publikum s pomocí iracionálních, emocionálních výzev vykloubených z faktů, logiky a morálních principů? Kdy politici odpovědní za udržení systému podlehnou diktátorovi?
Myšlení unavuje
Nejčastěji se v této souvislosti historici, sociologové a psychologové obracejí k období vlády Adolfa Hitlera. Proto se připomínají i věty německého dramatika, básníka a levicového aktivisty Ernsta Tollera: „Lidé jsou již unaveni rozumem, unaveni myšlením a zvažováním. Ptají se, k čemu nám rozum v posledních letech byl, k čemu nám byly znalosti a chápání?“
Čtěte také
A americký profesor z University of New York, Benjamin C. Hett, k tomu dodává: „Hitler a jeho nacistické hnutí se zrodili jako reakce na naprostý triumf globálního liberálního kapitalismu na konci první světové války. Logika této chaotické doby dotlačila odpůrce úsporných opatření k tomu, aby se stali zároveň i odpůrci liberální demokracie. Nacismus měl kořeny v antisemitismu, bigotnosti a vymezování se proti ostatním.“ Využil ale také, píše dále Hett, ekonomického neklidu, přiživovaného ortodoxními ekonomickými programy, které prohloubily rány ekonomické krize. Joseph Goebbels to řekl jasně: „V každém případě chceme postavit zeď, ochrannou zeď.“
Ralf baron Dahrendorf to kdysi formuloval, když to shrnu, takto: Rozum lze podobně jako jazyk popsat spíše jako produkt sociálního života. Jen proto je možné, aby fundamentální racionální postoj byl postaven v některých případech na iracionálním rozhodnutí, a v důsledku vedl až k násilí. Fašismus byl postaven na spojení, vedení a proměně, ruský imperiální systém je založen na spojení nadějí a proměně. V obou případech jde o iracionální víru, která je vždy vášnivě teplá, zatímco rozum je chladný. Proto se hodně lidí cítí lépe v mase, ve které se všichni mýlí. Vždycky jde o volbu, o morální rozhodnutí.
Ale právě to platí i pro politické elity, které chtějí-li být zodpovědné, nesmí podlehnout průzkumům veřejného mínění a obrátit se rázně proti mínění mýlící se masy.
Autor je publicista
Související
-
Komunismus i nacismus mají společného nepřítele, a to Západ, vysvětluje historik Plachý
Před 76 lety skončila druhá světová válka. Interpretace toho, co se tenkrát stalo, prochází v čase určitým vývojem. Jakým? Na to bude hledat odpověď historik Jiří Plachý.
-
Nacismu a komunismu se podařilo společnost zničit, 20. století představuje úpadek, myslí si Drda
„Je tu obecný problém české společnosti, teď posílený nástupem módního proudu historiografie, kterému se říká revizionismus. A tím je zlehčování komunistického období.“
-
Richard Seemann: Německo rehabilituje odpůrce i oběti nacismu
„Nacisto, odstup,“ vyzvala Beate Klarsfeldová historicky třetího německého spolkového kancléře Kurta Georga Kiesingera a poté jej veřejně zfackovala. Zato byla v ro...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka