Karel Hvížďala: Proč je těžké vládnout v 21. století?
To je možné u nás ukázat na nedávném setkání politiků s názvem Konzervativní kemp, kterého se zúčastnili zástupci SPD, Stačilo!, ANO i ODS – ač s ideály konzervativců jako byli Edmund Burke či Roger Scruton neměli nic společného. O setkání už psal Martin Fendrych, pojmenuji tedy jen změny, které takové setkání umožňují, a poukáži na to, jak komplikují občanům rozhodování a účast ve volbách.
Ekonomové nejčastěji tvrdí, že současný stav je důsledek změněných podmínek, v nichž žijeme. Díky globalizaci a digitalizaci jsme se všichni v Evropě stali příliš malými, a kvůli digitalizaci se všechny informace distribuují moc rychle.
Čtěte také
Dnes je každý náš hráč příliš malý a ohrožený, a proto je vystrašený, nerozhodný a nevyzařuje dost přesvědčivé vůle k moci. Ta naopak nechybí populistům, kteří jsou ve všech stranách a necítí odpovědnost za svou zemi, myslí jen na osobní zisk a danou situaci zneužívají tím, že v lidech vyvolávají ještě větší strach.
A to se děje za situace, kdy klasické politické strany ztratily základ ve společenském rozvrstvení: Agrárníci reprezentovali venkov, sociální demokraté střední třídu, pravice podnikatelský stav, atd.
Pokud se dnes podíváme na programy, nenajdeme mezi mnohými stranami v Evropě velké rozdíly. Proto se nevolí většinou podle programu, ale spíš podle charismatu a vůle k moci. A proto je nejpřitažlivější populismus a demagogie.
Místo stran jen uzavřené kluby
Může za to i to, že politické strany už nejsou masové. Místo stran, jak zase připomínají sociologové, máme uzavřené kluby, které nestojí ani o členskou základnu: zajímají je jen hlasy voličů.
Čtěte také
Jakmile jsou politici zvoleni, vstupují do zájmové pasti podnikatelských a lobbistických uskupení, a de facto se už nechtějí nechat ovlivňovat zvenčí.
A jak říkají právníci, není-li politická strana masová, nejsou v ní demokratické instituty, a nejsou-li demokratické instituty, nemůže existovat většinová vůle a ani společnost není demokratická.
Nejspíš i proto už politika, zvláště v malých zemích střední Evropy, které si nevybudovaly střední třídu, přestala být součástí elementárního občanského svědomí. Občan může těžko nějakou stranu vnímat jako subjekt, s nímž může souznít a který může volit. To je za situace, kterou předvedl Konzervativní kemp, už skoro nemožné.
Za neschopnost se za této situace orientovat, může ale i podstatná proměna kultury, která v nejobecnějším smyslu představuje jazyk. Pakliže základní termíny, kam patří konzervatismus, ztratily obsah a jsou vyprázdněné, nemáme nástroje, kterými se můžeme domlouvat.
V takové situaci nám zbývá jen jedno nadějné východisko: Začít myslet jinými slovy, což znamená být si vlastním kritikem. K tomu ale nemá moc lidí odvahu.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
