„Bohužel měl Johan takovou povahu, že nemohl-li dělat, co chtěl, trpěl depresemi. Byl buď úplně nahoře, nebo úplně dole...
Na druhé straně zemřel v době, kdy byl velmi šťastný, zamiloval se v pozdním věku, ještě se jim podařilo přivést na svět holčičku, kterou si strašně přál. Zřejmě jeho organismus si nevěděl rady s tím kontrastem radosti z narození dítěte a rozčarování z českých reakcí na výhru knihovny na Letné.“
Málokteré architektonické dílo dokázalo vzbudit takovou vlnu emocí a debat, jako projekt nové Národní knihovny v Praze na Letné od Jana Kaplického. Nejen takzvaná chobotnice, ale i další zhruba padesátka jeho autorských modelů, je teď k vidění v Plasích na severním Plzeňsku.
To jsou slova architektky Evy Jiřičné, která byla jeho partnerkou prvních deset let v anglickém exilu. Jan Kaplický zemřel v Praze 14. ledna 2009.
Je samozřejmě ostuda, že Itálie a Anglie má na svém území víc realizovaných staveb od tohoto původně českého průkopníka poslední vlny organické architektury než Česká republika, kde stojí jen jedna vilka v Praze na Dobešce. Další projekty určené pro Česko se neuskutečnily.
Poslední realizovaná stavba, postavená před sedmi lety, tedy až tři roky po smrti Jana Kaplického, stojí v Modeně. Jde o Ferrariho muzeum, které může někomu připomínat Rejnoka ležícího na zádech, ale přesto - podle vyjádření místního obyvatelstva - ústrojně zapadá do tohoto starobylého italského města.
Pod názvem JKOK Nekonečno byla před pár dny otevřena výstava k nedožitým osmdesátinám jednoho ze zakladatelů tzv. nové organické architektury Jana Kaplického, který zemřel v Praze 14. ledna 2009, ale který od roku 1968 pracoval v Londýně.
Stojí totiž v blízkosti centra, kterému vévodí katedrála z roku 1099 a kde byla univerzita založena již v roce 1175. Starosta Modeny tento návrh Jana Kaplického již v průběhu stavby označil za průlomový počin hlavně proto, že se mu podařilo zcela moderní projekt vkusně začlenit do velmi starého arcibiskupského města.
Za zmínku stojí, že podobně jako uvažoval Jan Kaplický o návrhu muzea v Modeně, přemýšlel o návrhu Národní knihovny v Praze na Letné. V Modeně se inspiroval tvarem kapoty prvních závodních aut, při navrhování knihovny v Praze na Letné si vzpomněl, že tam odjakživa stávala šapita cirkusů a z jejich tvaru vycházel. Podobně v Českých Budějovicích měl stát jeho Rejnok a u Konopiště Volavka.
Výkresy, koláže a modely architekta Jana Kaplického představuje výstava Národní galerie ve Veletržním paláci v Praze. Pod názvem Jan Kaplický výkresy se koná u příležitosti umělcových nedožitých 78. narozenin a do Národní galerie se přesunula z Londýna. V Praze ji můžete navštívit do 16. června.
Podle posledních informací odborníků to s Kaplického realizacemi u nás nevypadá dobře. Koncertní sál by se dal v Českých Budějovicích postavit, kdyby někdo na něj dal peníze. Ale město předělává na koncertní síň nějakou budovu v centru, proto se zdá, že tento projekt vzdalo.
O klubu Volavka jsme už od roku 2009 skoro nic neslyšeli. A co se týče knihovny, která měla stát na Letné a které se přezdívá blob, tak na ní teď pracuje architekt Jakub Cigler, což je syn skláře Václava Ciglera, který studoval u profesora Josefa Kaplického, Janova otce. Ale to, co vzniká, už by nebyla knihovna. Co by tam mělo být umístěno, to zatím nikdo neví.
Podle Evy Jiřičné šlupka blobu byla samonosná, i když je hodně vysoká. Uvnitř nebyla žádná podpora ani žádný sloup. Takovou stavbu dnes umí spočítat ve světě pár statiků, které se dají spočítat na prstech a Eva Jiřičná neví, že by nějaký žil v Česku.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
