Karel Hvížďala: ODS před a po volbách

ODS byla ve vládě od roku 2006, ale ve všech dalších volbách již jen ztrácela: kraje ovládli sociální demokraté a většinu ztratila i v Senátu, který mohl hrát důležitou roli při vyvažování levicové sněmovny. I když členská základna se ODS nijak drasticky nezmenšila, podle tiskového tajemníka úřadujícího předsedy Martina Kuby Jakuba Veinlicha má v současnosti 21.000 členů.

Důvody tohoto stavu jsou více méně známé: ponorkový efekt. Strana se zapouzdřila a nebyla schopná ani částečné sebereflexe, což dokazuje i sám Martin Kuba, který považuje za nejdůležitější návrat důvěryhodnosti, aniž si uvědomuje, že i on sám je pro velkou část zvláště Jihočechů nedůvěryhodnou figurou kvůli jeho místním vztahům s politickými podnikateli: proto se nikdy nedostal do sněmovny. A pro politology a ty, kteří se o politiku zase zajímají blíže, je nedůvěryhodný kvůli úzkým vazbám na Václava Klause, jak na to upozorňovala Miroslava Němcová, která dala jasně najevo, že se nehodlá podílet na mocenské dohodě mezi Klausem a Zemanem, s nimž v posledních měsících pan Kuba udržoval intenzivní vztahy.

Totéž ale platí o dalších politicích, jako jsou mimo jiné pánové Bendl či Benda. Ale i Miroslava Němcová podle průzkumu agentury Focus se v oblibě politiků umístila až na pátém místě s pouhými třemi procenty a Martin Kuba má necelé tři čtvrtě procenta jako Jiří Rusnok.

Zánik ODS předpovídal před půl rokem dokonce i jejich senátor Jaroslav Zeman, jinak starosta obce Albrechtice, který v poslední době obrátil a těší se na to, že naopak práce v opozici by mohla této straně prospět. Tato optimistická předpověď se ale může naplnit jenom tehdy, když by se za tuto stranu dostali do sněmovny úplně noví lidé bez starých opozičně smluvních praktik, kteří by dokázali zlomit praxi, která tam vládne od roku 1998 a prosadit skutečnou opoziční politiku, která je o věčném sporu, o kontrole vlády a prezidenta, a ne o hledání stabilního politického prostředí, jak u nás říkají všichni šíbři. Stabilita ve veřejném prostoru znamená vždy konec politiky.

Jenže po příštích volbách nakonec nepůjde o situaci v ODS, ale hlavně o to, jestli levice bude mít většinu, a kdo povede ČSSD, protože nedostane-li se do sněmovny SPOZ, tlaky na ni ze strany prezidenta budou velmi silné. I hrozící pat, tedy pokračování vlády v demisi, by nedůvěru v politiku ještě prohloubil a velká koalice by zase stávající marasmus jen stvrdila.