Karel Hvížďala o Medě Mládkové ke 100. narozeninám. Meda Mládková zemřela ve věku 102 let
„Kdybych měla zvolit zlatý moment svého života, vybrala bych hned dva. Prvním z nich byl den, kdy jsem potkala Františka Kupku. Tím druhým okamžikem je moment, kdy jsem poznala svého příštího manžela ekonoma Mezinárodního měnového fondu Jana Viktora Mládka.“ Meda Mládková zemřela 3. května 2022 ve věku 102 let.
Čtěte také
„K prvnímu setkání, které výrazným způsobem ovlivnilo můj život, došlo vlastně náhodou. Potkala jsem se v roce 1955 s francouzským antikvářem, který mi přinesl ukázat obraz, o němž prohlásil: Není moc dobrý, ale jeho autor jednou bude velice slavný. Tenkrát jsem žila v Paříži, Kupka taky a byl to právě on, kdo probudil můj vztah k umění,“ řekla mi kdysi Meda Mládková.
Než se dala do sbírání umění, vydávala na počátku 50. let časopis Současnost a knihy v první exilové edici Sokolova, které už po roce 1948 nemohly vycházet doma. Mezi její autory patřil Ferdinand Peroutka: vydala mu nejprve Projevy k domovu z roku 1951, pak Začátky česko-slovenského soužití, což byl výtah z Budování státu.
Dále v této edici vyšly knihy Josefa Kodíčka, Julia Firta či Petera Demetze. A jak sháněla mecenáše na vydávání knih, potkala v roce 1955 i svého budoucího muže: Tento rok byl v životě dcery sládka ze Zákup klíčový.
Vydrží-li kultura, přežije národ
Tehdy se ještě jmenovala Marie Sokolová a chtěla se věnovat ekonomii. Osud ji ale zavál do Prahy, kde absolvovala taneční školu a živila se od roku 1938 jako profesionální tanečnice: nejprve v Litvě a pak ve Vídni. Po válce studovala ve Švýcarsku, na ženevské univerzitě ukončila studium analýzou Druhé internacionály. Po absolutoriu se přesunula do Paříže, kde již studovala umění na Sorboně.
A stejně cílevědomě a velice sveřepě jako bojovala mnohem později v Praze, když chtěla na Kampě, v prostorách bývalých Sovových mlýnů, založit museum moderního umění, si právě tehdy umínila, že bude prosazovat dílo Františka Kupky. Ten zemřel v roce 1957. A to se jí podařilo: dnes patří ke klasikům abstraktní malby a paní Meda Mládková vlastní jeho největší sbírku na světě.
Výstavní kolekci budovala se svým mužem a kromě Františka Kupky začala sbírat i další umělce včetně Čechů žijících doma, které v době normalizace podporovala. Museum Kampa otevřela v roce 2001 a jeho mottem je heslo: Vydrží-li kultura, přežije národ. Budovy má Nadace Jana a Medy Mládkových pronajaté na 99 let.
8. září se paní Meda Mládková dožívá sta let. Z Washingtonu, kde ji navštívil Bohumil Hrabal a v povídce Listopadový uragán popsal, jak tam visel z balkonu za nohu, se před několika lety definitivně přestěhovala do Prahy.
Zde se jí podařilo v roce 2015 ve veřejné soutěži získat do pronájmu i Werichovu vilu. Tam taky, kousek od musea, na její počest proběhne v neděli slavnost. Vila, kde bydlel na počátku XIX. století filolog a historik Josef Dobrovský, bude otevřena již od 10 hodin.
Autor je publicista
Komentář Karla Hvížďaly vznikl ke 100. narozeninám mecenášky, která 3. května zemřela ve věku 102 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
