Karel Hvížďala: O čem svědčí válka mezi vládou a prezidentem

2. červenec 2026

„Hovořit v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu o účasti prezidenta na summitu NATO jako o „ústavním puči“ je skandální,“ řekl v rozhovoru pro Novinky ústavní právník Jan Kysela. „V civilizované zemi by takový ministr ve vládě skončil.“

Vyjdeme-li z metafory války, kterou vyslovil ministr zahraničí, pak se mohu pokusit dívat na tuto situaci, jako sociologové mluví-li o skutečné válce, nejen jako na fenomén politický či strategický, ale i jako na fenomén estetický, kulturní a mediální.

Čtěte také

Jako fenomén estetický, který se soustředí na vnímavost a citlivost zkoumané situace, vykazuje válka mezi vládou a prezidentem nedostatek vkusu, vyhýbání se skutečnému problému a cílení jen na emoce své cílové skupiny. Proto vláda a její jednotliví ministři či lidé jim blízcí hovoří o tom, že „Ústavní soud potvrdil, že by neměl existovat, protože má za cíl násilně změnit ústavní zřízení a ústavní pořádky v České republice."

Podíváme-li se na tyto události a výroky jako na kulturní fenomén, je evidentní, že jde o lež. Ústavní soud jen vládě připomenul, že musí dodržovat ústavní principy.

Doposud nás skoro vždy zastupoval na summitech NATO prezident, který dle ústavy je nejen vrchní velitel, ale i zastupuje stát navenek. Z kulturního hlediska jde tedy o snahu bourat zavedené zvyklosti a hodnoty, tedy měnit chování lidí. Navíc vyšší kvalifikaci a znalosti fungování NATO u nás nikdo jiný nemá.

Metaforické války při utváření státnosti

A budeme-li zkoumat mediální fenomén, musíme konstatovat, že vláda využívá bezskrupulózně změnu v komunikaci, kterou zapříčinily sociální sítě, algoritmy a umělá inteligence. Ta upozadila váhu slova a argumentů a vsadila na emoce, které se dotknou všech, i těch, kteří s jejich výroky nesouzní: snižují laťku kultury dialogu.

Čtěte také

A protože tak činí v době, kdy většina seriózních a veřejnoprávních médií je ohrožena, média se tomuto trendu přizpůsobila a nechutné repliky vládních politiků se kvůli tomu dostávají na čelná místa skoro ve všech médiích.

Sledovanost či počet čtenářů určuje cenu inzerce, která je hlavním zdrojem příjmů všech médií, kromě veřejnoprávního rozhlasu a televize. A to je další důvod, proč vláda, chce tato média ztrestat a donutit k poslušnosti. Počítá s tím, že i lživé memy či věty se po velké frekvenci stanou přijatelné či se minimálně stanou i podvědomě součástí všech příjemců.

Karel Hvížďala, komentátor

Proto lze říci, že nebezpečí takto fungujících fenoménů spočívá ve zkresleném formátování všech skutečných i metaforických válek, a to zvlášť tam, kde státnost, tedy proces utváření státu, má po dvou totalitách krátkou tradici.

Za každým závazným odporem proti vládě v takové situaci není nic jiného než zanícené hledání svobody, která dává smysl tím, že sahá dál než samotné slovo. Stejně jako za každým souhlasným projevem s nehoráznostmi je jen přizpůsobivost, která generuje sociální kapitál.

Autor je publicista

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.