Karel Hvížďala: Největší veletrh na světě zavřel své brány

24. říjen 2016
V neděli skončil ve Frankfurtu nad Mohanem 68. knižní veletrh

V neděli skončil ve Frankfurtu nad Mohanem 68. knižní veletrh. Přesněji, toto číslo platí, jen pokud počítáme poválečné veletrhy.

Ve skutečnosti, jak Němci rádi zdůrazňují, se v tomto městě první veletrh či spíše výstava konala již před 500 lety těsně poté, co Johannes Gutenberg vynalezl tisk: vymysleli ji tiskaři Fust, Schöffer a Henckis.

Letošního ročníku se účastnilo 7100 vystavovatelů ze stovky zemí. A podle nedělního odhadu tam bylo asi 275 000 návštěvníků. A i tentokrát je nabídka zase širší: už dávno nejde jen o papírové knihy, ale vystavuje se i to, čemu se v poslední době ve světě říká Content všeho druhu: můžete vidět i scénáře, knižní předlohy či šablony, počítačové hry a další digitální produkty.

Úplnou novinkou tohoto ročníku je výstava s mottem Arts +, na které se prezentují i velká muzea jako například MoMa z New Yorku. Tuto část otevřela současná malířská multimediální hvězda David Hockney.

Hlavními hosty letošního ročníku byli Holanďané a Belgičané. A tzv. Mírovou cenu německých knihkupců, která bývá udělena den před zahájením veletrhu, letos dostala 49letá publicistka Carolin Emcke za přínos celospolečenskému dialogu. Připomeňme, že v roce 1989 tuto cenu dostal i Václav Havel, kterému byla letos věnována česká expozice.

Psaní jako vášeň

Mírovou cenu německých knihkupců, která bývá udělena den před zahájením veletrhu, letos dostala 49letá publicistka Carolin Emcke

Kromě oficiálních událostí, které na pár minut dělají na veletrhu z autorů hvězdy, se ale vedly v kuloárech i v médiích mnohem zajímavější diskuse, které připomínaly, že situace se v posledních letech v Evropě pro autory tak zhoršila, že už ani autoři bestsellerů se psaním neuživí.

Proto někteří z nich se živí pokleslými žánry, a tím se z naší civilizace vytrácí umění románu, které má demaskovat dobové tance a falešné ornamenty politiky.

Konkrétně německy mluvící knižní trh, který má asi 100 milionů občanů, produkuje ročně 90 000 knih a z nich 15 000 tvoří beletrie. Jenže průměrný německy čtoucí občan přečte za rok sedm nebo osm knih, a protože většina z těchto titulů se nerecenzuje, těžko se o nich někde dozví, i když mohou některé z nich být velmi dobré.

Proto v průměru se každé nové beletristické knihy během tří let prodá jen 3 000 výtisků a z nich má nový autor honorář ve výši 6 až 12 procent z prodaného výtisku. Přičemž průměrná cena se pohybuje kolem 13,40 eur a za posledních 15 let se zvedla jen o 1,22 eur.

Z každé nové beletristické knihy se během tří let prodá jen 3 000 výtisků

Za bestseller je označována kniha, které se prodá víc než 100 tisíc výtisků a to se podaří málo komu. Z honoráře, který se po zdanění pohybuje většinou kolem 90 000 eur, takový autor musí žít několik let, než napíše další knihu.

Závěr, který z toho plyne, je zřejmý: psaní již není povolání, ale vášeň. Otázka je, jestli se s tím spokojíme a jestli je nám jasné, o co budeme chudší.