Karel Hvížďala: Největší veletrh na světě zavřel své brány
V neděli skončil ve Frankfurtu nad Mohanem 68. knižní veletrh. Přesněji, toto číslo platí, jen pokud počítáme poválečné veletrhy.
Ve skutečnosti, jak Němci rádi zdůrazňují, se v tomto městě první veletrh či spíše výstava konala již před 500 lety těsně poté, co Johannes Gutenberg vynalezl tisk: vymysleli ji tiskaři Fust, Schöffer a Henckis.
Letošního ročníku se účastnilo 7100 vystavovatelů ze stovky zemí. A podle nedělního odhadu tam bylo asi 275 000 návštěvníků. A i tentokrát je nabídka zase širší: už dávno nejde jen o papírové knihy, ale vystavuje se i to, čemu se v poslední době ve světě říká Content všeho druhu: můžete vidět i scénáře, knižní předlohy či šablony, počítačové hry a další digitální produkty.
Úplnou novinkou tohoto ročníku je výstava s mottem Arts +, na které se prezentují i velká muzea jako například MoMa z New Yorku. Tuto část otevřela současná malířská multimediální hvězda David Hockney.
Hlavními hosty letošního ročníku byli Holanďané a Belgičané. A tzv. Mírovou cenu německých knihkupců, která bývá udělena den před zahájením veletrhu, letos dostala 49letá publicistka Carolin Emcke za přínos celospolečenskému dialogu. Připomeňme, že v roce 1989 tuto cenu dostal i Václav Havel, kterému byla letos věnována česká expozice.
Psaní jako vášeň
Kromě oficiálních událostí, které na pár minut dělají na veletrhu z autorů hvězdy, se ale vedly v kuloárech i v médiích mnohem zajímavější diskuse, které připomínaly, že situace se v posledních letech v Evropě pro autory tak zhoršila, že už ani autoři bestsellerů se psaním neuživí.
Proto někteří z nich se živí pokleslými žánry, a tím se z naší civilizace vytrácí umění románu, které má demaskovat dobové tance a falešné ornamenty politiky.
Konkrétně německy mluvící knižní trh, který má asi 100 milionů občanů, produkuje ročně 90 000 knih a z nich 15 000 tvoří beletrie. Jenže průměrný německy čtoucí občan přečte za rok sedm nebo osm knih, a protože většina z těchto titulů se nerecenzuje, těžko se o nich někde dozví, i když mohou některé z nich být velmi dobré.
Proto v průměru se každé nové beletristické knihy během tří let prodá jen 3 000 výtisků a z nich má nový autor honorář ve výši 6 až 12 procent z prodaného výtisku. Přičemž průměrná cena se pohybuje kolem 13,40 eur a za posledních 15 let se zvedla jen o 1,22 eur.
Za bestseller je označována kniha, které se prodá víc než 100 tisíc výtisků a to se podaří málo komu. Z honoráře, který se po zdanění pohybuje většinou kolem 90 000 eur, takový autor musí žít několik let, než napíše další knihu.
Závěr, který z toho plyne, je zřejmý: psaní již není povolání, ale vášeň. Otázka je, jestli se s tím spokojíme a jestli je nám jasné, o co budeme chudší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
