Karel Hvížďala: Je skutečně sociální demokracie jednotná?

Důvodem není jen blízkost této skupiny k prezidentovi. Ten je sice momentálně oslaben, protože mu dva tahy nevyšly: Jeho strana se nedostala do parlamentu, ale i tím, že nemohl jmenovat kvůli větším preferenčním hlasům Michala Haška premiérem. ČSSD oslabuje i fakt, že členy strany netmelí žádná idea, převládají pouze osobní ambice.

Za takové situace může prezident jen doufat, že se Bohumilu Sobotkovi nepodaří sestavit vládu, a pak pověří tímto úkolem někoho jiného: Nejspíš by to ale měl být někdo z Babišova hnutí ANO, čímž by si mohl tento nový politický subjekt otestovat i naklonit.

Problém je však i v tom, že právě občané si podle posledního průzkumu pro ČT nejvíc přejí trojkoalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Celkem to je 23 procent dotázaných ze skoro 1300 respondentů. Pouze deset procent by bylo pro menšinovou vládu ČSSD s KSČM, podporovanou hnutím ANO. Zároveň ale 61 procent dotázaných se domnívá, že i kdyby vznikla vláda, nevydrží celé volební období, a 24 procent z nich se domnívá, že volby budou dokonce již v příštím roce.

Jistou logiku to má a vyplývá to z evidentní touhy po moci Michala Haška a jeho enormní energie a zřejmě i peněz za lobbisty a poradce do tohoto projektu vložené. A taky ze samotného faktu, že koalice si vyžádá kompromisy, které on pak bude moci spolu se svými příznivci považovat za nepřijatelné.

A může mít i pravdu, jenže by si tím určitě nepomohl, svým chybným krokem se dostal do pasti: V předčasných volbách by sociální demokraté dostali ještě méně hlasů a prezident by pana Haška jen využil k tomu, aby sociální demokracii definitivně marginalizoval. Pak by se od něj jako od nepoužitelného politika odstřihl. Vždyť přece udělal základní chybu: Místo, aby se schůzkou s prezidentem chlubil, lhal, to řádný politik nedělá, slyšeli bychom zřejmě znova z jeho úst.

Jenže ve sněmovně by posílily s největší pravděpodobností nové subjekty ANO, Úsvit a i třeba nějaký zcela nový subjekt založený politickými podnikateli, kteří si vyzkoušeli, že je možné si koupit i poslanecké mandáty, přičemž nevypočitatelnost těchto subjektů v řadě zásadních otázek, jako je zahraniční, sociální, energetická a zdravotní politika, je příliš vysoká.

Prezidentovi by to možná nevadilo, zvětšil by se mu prostor pro pomstychtivé hrátky a pánům v jeho pozadí, Mynářovi a Nejedlému, by takový stav asi vyhovoval. Občané by na to ale zcela jistě doplatili: Čekali by dál marně na Mesiáše, zatímco politickou scénu by si rozparcelovali oligarchové.